Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V Česku chybí psychiatři. Čekací lhůty jsou až půl roku, děti posílají na lůžka

  5:00
PRAHA - Když dítě začne trpět psychickou nemocí, je to pro rodiče rána. Další martyrium je však čeká, když začnou hledat odbornou pomoc. V současnosti je totiž v celém Česku jenom 70 ambulantních ordinací dětských psychiatrů, které poskytují nemocným dětem péči hrazenou pojišťovnami. Čekací lhůty jsou v nich od dvou měsíců až do půl roku.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Dětí a dorostenců, kteří by potřebovali jejich pomoc, je přitom odhadem asi 150 tisíc, uvedl tento týden na tiskové konferenci Jaroslav Matýs, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie a předseda sekce dětské psychiatrie v Psychiatrické společnosti.

Nemocnice a tři zdravotníci čelí obvinění v kauze chlapce, který po operaci mandlí upadl do kómatu

Tato neblahá situace má přitom přímý dopad na to, jaká odborná pomoc dítě čeká. „Jsme v ambulancích tak přehlceni, že akutní psychiatrické ošetření je nemožné sehnat mimo pracovní dobu,“ prozradil Matýs. V praxi to znamená, že akutní případy končí hospitalizací častěji, než by za normální situace bylo zapotřebí.

Odborná společnost proto řeší způsob, jak tomu zabránit. „Dáváme dohromady finanční mechanismus, aby pedopsychiatři mohli a chtěli dělat akutní ambulantní intenzivní péči nad rámec toho, co se běžně dělá, protože máme narvané ambulance a řeší se to v současné době často hospitalizací. Takže pracujeme na tom, jak motivovat dětské psychiatry, aby pacienty neposílali do nemocnic,“ uvedl Matýs.

Lůžka rušit nelze

Řešením ovšem podle Matýse nemůže být nově spuštěná reforma psychiatrické péče, která slibuje přenést péči z psychiatrických nemocnic k pacientovi domů. „Představa, že reforma psychiatrické péče znamená rušení dětských lůžek, je zcestná a řekl bych deviantní, protože některé věci nemůžeme léčit v ambulantních podmínkách,“ uvedl.

Zdravotnictví trápí nedostatek sester. Nehlásí se nám žádné Češky, říká ředitel Thomayerovy nemocnice

Cestu vidí spíše v legislativních změnách. První by se měla týkat pedagogicko-psychologických poraden. V současné době totiž není žádná instituce, o kterou by se děti s depresemi, schizofrenií či obsedantně-kompulzivní poruchou mohly opřít. „V běžné pedagogicko-psychologické poradně mají ze zákona vývojové poruchy chování. Ten termín ale nemá žádný obsah. Už když se tam starají o dítě s ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou – pozn. red.), tak porušují zákon, protože je to duševní porucha,“ řekl. Jenže ministerstvo školství se to podle něj bojí novelizovat, protože by se musel překopat celý systém poradenských center. 

Druhá změna se pak týká prosazení nového povolání terapeut neurovývojových vad. „Tato novela by měla nahradit jednostranný zákon o aplikovaném behaviorálním (ABA) terapeutovi, který nemá v zákoně stanovenou povinnost vzdělat se v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a nemá stanovenou povinnost, že ve zdravotnickém systému podléhá lékařům,“ prohlásil.

Snahu vytlačit z tuzemského trhu mezinárodně certifikované terapeuty a nahradit je povoláním, které nikde na světě neexistuje, podporují jak další odborné společnosti, tak i soukromé firmy, jako je třeba Národní ústav pro autismus, ve kterém se za terapii autismu platí měsíčně až 20 tisíc korun. ABA terapie je sice metoda postavená na vědecky ověřitelných důkazech, zároveň je to ale novinka, která přichází z Ameriky a teprve se snaží v Česku uchytit. Naráží však na semknutý odpor zavedených struktur.

Proti této snaze se však staví mnoho rodičů autistických dětí. K vědecky podložené terapii totiž mají často větší důvěru než k psychofarmakům a v odporu pedopsychiatrů vidí komerční zájmy.

Matýs ovšem neváhal zopakovat výrok, kvůli kterému proti němu sepisovali i petici. „S plnou vážností navážu na svoji slavnou větu, že autismus je cesta k penězům a výhodám, protože v obecné rovině je strašný tlak na to, autismus zneužívat,“ uzavřel.