Ostrá část cvičení, které je zaměřena na sladění výcviku předsunutých leteckých návodčích s posádkami letounů i veliteli pozemních jednotek, začala v pondělí. Oproti původním plánům se vojáci rozhodli podle Šimíčka procvičit i navedení spojeneckého stroje na nízký průlet nad nepřátelským územím. „Týmu byl přidělený bombardér, který byl zrovna v dosahu,“ poznamenal Šimíček k volbě těžkého bombardéru. Nad základnou tak nízko nad terénem proletěl strategický americký bombardér s téměř třicetimetrovým rozpětím křídel. Cílem bylo ve scénáři cvičení zastrašit nepřítele takzvanou demonstrací síly.
„Původně jsme s nízkým průletem strategického bombardéru nepočítali, ale nejednalo by se o cvičení, kdyby vše probíhalo podle dlouhodobého plánu. Musíme pracovat s nově vzniklými scénáři, tak jak to vyžadují reálné situace,“ uvedl řídící cvičení Zdeněk Bauer. Cvičí tak podle něj návodčí, aby byli schopni reagovat na změny pod tlakem času. „Je to velmi důležitá součást psychické odolnosti návodčích,“ dodal.
Podle zkušeného leteckého návodčího z řídícího štábu cvičení vojáci používali demonstraci síly často při operacích v Afghánistánu, když konvoj napadli povstalci. „Cílem bylo, aby letoun povstalce vystrašil a odradil je od dalšího útočení. Pokaždé to zabralo, když jim nad hlavami v nízké výšce zaburácely vojenské stíhačky nebo bojové vrtulníky. Prostě se rozutekli,“ uvedl. Ve vojenství a politice je souslovím demonstrace síly popisována ukázka vojenské síly. Formou může být například vojenská přehlídka nebo zastrašení nepřítele způsobením rozsáhlých škod na životech a majetku, uvedl Šimíček.
  |
Bombardéry B-1 a B-52 amerických vzdušných sil se cvičení účastní z britské letecké základny ve Faifordu, v Česku nepřistávají. Celkem se cvičení Ample Strike účastí 23 zahraničních letounů spolu s deseti českými letouny, 1116 českých vojáků včetně zabezpečujícího personálu a 292 zahraničních účastníků, uvedl Šimíček.
Strategický bombardér Lancer B-1B je americký nadzvukový strategický bombardér. Stroj byl vyvinut pro jaderné údery v hloubi Sovětského svazu, ale po roce 2000 byl používán i pro taktické úkoly. Nasazen byl v operacích v Iráku nebo Afghánistánu. Spolu s letouny B-52 Stratofortress a B-2 Spirit ve středu tvoří páteř bombardovacího letectva USA. Ve výzbroji se s ním počítá minimálně do roku 2040. Stroje B-1 a B-52 se v posledních desetiletích profilují především jako konvenční bombardéry, které jsou schopny poskytovat i přímou leteckou podporu jednotkám v operacích, uvedl Šimíček.
