Tři lidé, tři různé pohledy. Petr Kamberský, Martin Zvěřina a Dominik Stein popisují své setkání s Andrejem Babišem.
Petr Kamberský: Žralok na vodítku
Pamatujete si Andreje Babiše, jak hřímá ve sněmovně „Nikdy, nikdy neodstoupím!“? Jak se rozčiluje na tiskových konferencích, jak skáče do řeči všem, včetně vlastních ministrů? Na jeho slavnou hlášku „Nebuďte slušnej!“?
Tak to znáte úplně jiného politika. Andrej Babiš posledních měsíců je jak vyměněný. Jak se lidově říká: vysmátý, vyklidněný, uvolněný.
Babiš: Funkce premiéra byla těžší. Mám výhodu, že přesně vím, o čem je role prezidenta |
Jasně, řeknete, je to maska. Aby více vypadal jako dobrotivý tatíček a zvýšil šance v boji o Hrad. A budete mít pravdu – ale řekl bych, že ne celou.
Po pravdě řečeno by právě teď měl být Babiš maximálně nervózní: soudce se zjevně rozhodl ohlásit verdikt k deset let táhnoucímu se případu Čapí hnízdo v samém závěru prezidentské kampaně. Babišovy preference vůbec nejsou jednoznačné a některé modely předpokládají, že by ani nemusel postoupit do druhého kola. A všechny známé modely mu v kole druhém věští porážku. A on? Místo aby kopal kolem sebe, se usmívá a takřka neskáče nikomu do řeči. Co se to děje?
Ano, může to být jenom maska – ale pak ji nosí mnoho měsíců. A to není úplně snadné, obzvláště pro člověka, který opakovaně ukázal, jak snadno se nechá vytočit i před kamerami.
Ve hře je i pikantnější teorie: možná ví, že nemůže vyhrát. Vlastně do toho boje ani jít nechtěl, ale ve chvíli, kdy kampaň odřekl Martin Stropnický, se ocitl v koutě a musel někoho nominovat. Komplet volby vzdát po ročním napínaní by byla příliš velká reputační ostuda. A tak Babiš sice „kampaňuje“, ale spíš levně a pro zábavu než „o život“.
Uvidíme. Třeba se za pár dnů ukáže, jak byl tenhle dojmologický sloupek mimo.
