Tvrdí to alespoň závěry studie Národohospodářské fakulty VŠE. Dokonce i „jaderní inženýři“ však takové srovnání efektivity jaderných a solárních zdrojů považují za příliš zjednodušující. Ačkoliv totiž Temelín stál oficiálně 100 miliard korun, takzvané skryté náklady stavby jsou zřejmě daleko vyšší.
Zahájení štěpné reakce na druhé jaderné elektrárně v Česku předcházela dlouhá cesta, lemovaná miliardami korun nejrůznějších subvencí a státních podpor na rozvoj jaderné energetiky. Podobný proces neabsolvovalo jen socialistické Československo, ale i řada západních států, zejména Francie a USA.
„Kolik peněz z veřejných peněz stál vývoj jaderné energetiky od jejích počátků až po současnost, už dnes nikdo nespočítá. Každopádně se jednalo o obrovské částky,“ říká předseda České nukleární společnosti Václav Hanus.
Do nákladů na tuto energetiku by se mohl podle něj započítat i vojenský výzkum, který stál na počátku mírového využívání „jádra“, stejně jako pozdější inovace technologií a vylepšování jejich bezpečnosti. „Například jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, první svého druhu v Československu, určitě nepředstavovala komerční projekt, schopný si na sebe vydělat,“ uvedl Hanus. Reaktor byl budován od roku 1958, spuštěn v roce 1972, ovšem v provozu kvůli sérii poruch a havárií vydržel jen pět let. Náklady na „neúspěch“ tohoto a dalších podobných projektů je také nutné zahrnout do celkové veřejné podpory „jádra“ stejně jako třeba výdaje na „jaderné“ školství, transfer technologií ze zahraničí nebo budování jaderného průmyslu. „To opravdu byly už za socialismu v tehdejších penězích miliardy korun, které se dávaly na rozvoj jaderné energetiky,“ řekl LN mluvčí Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Zdeněk Kříž.
Rozdíl oproti dnešním dotacím na provoz solárních panelů byl ale v tom, že tehdy šlo o takzvaný státní úkol, financovaný ze státního rozpočtu. Stejným způsobem však podporovali jadernou energetiku i Francouzi, Britové či Američané. V letech 1948 až 1998 „ukousla“ jaderná energetika v USA 58 procent všech federálních energetických dotací, nejvyspělejší země OECD utratily podle dostupných zdrojů od roku 1975 na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren zhruba 250 dolarů. Jenže zastánci jádra tvrdí, že veřejná podpora jaderné energetice nepochybně potvrdila svůj smysl, zatímco o solární energetice se to zatím s jistotou říci nedá.
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
