V Praze se chystá zásadní bitva miniaturních rozměrů
Česká vláda se rozhodla posílit svou zhruba pětisetčlennou vojenskou misi v Afghánistánu až o 55 mužů. V parlamentu už se proti ní šikuje levice. Poměry geniálně vystihují slova jestřába ČSSD Antonína Sedi: osobně by neměl problém s patnácti muži, takový příspěvek je prý v souladu se strategií Baracka Obamy i NATO. Bohužel jeho strana nechce dát už ani vojáka navíc.
A to si stát vydržuje takřka 25 tisíc vojáků z povolání. Připomíná to starý vtip, jak Hitler po Jozefu Tisovi žádá slovenské tanky pro východní frontu, a vyděšený Tiso se ho ptá, jestli snad proboha nežádá všechny tři.
Co vlastně kdo od našeho angažmá v Afghánistánu čeká? Levice si vždycky, když zrovna nevládne, myslí, že na zahraničí brát ohledy netřeba. Zneužít našich spojeneckých závazků v předvolebním boji jí nebude dělat problém. Pravice je v tomto ohledu oportunistická míň – ať už zrovna vládne nebo sedí v opozici, uznává, že solidární poplatek je třeba platit. I její představivosti se ovšem vymyká, že by ten poplatek nemusel být jenom symbolický.
A konečně samo ministerstvo obrany využívá přítomnosti „našich chlapců pod Hindúkušem“ k uspěchaným nákupům vojenské technicky bez řádného výběrového řízení (nedávno například bezpilotní průzkumná letadla). Od chlapců přitom neoficiálně očekává, že se do skutečných bojů radši nebudou plést.
Obecně se uznává, že mise NATO v Afghánistánu je z různých důvodů zásadní. V Praze se o Afghánistán svede zásadní bitva miniaturních rozměrů.
***
Čtěte „Afghánistán...“ na straně 4
