Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Annapolis je jen začátkem

Česko

Mírová konference o Blízkém východě - Pokus oživit sedm let zmrazený mírový proces

Jistá není ani společná deklarace. O nejspornějších otázkách se má jednat později

ANNAPOLIS/PRAHA Jedni mluví o historické příležitosti pro mír, druzí o události předem odsouzené k neúspěchu. Mezinárodní mírová konference o Blízkém východě, kterou svolal americký prezident George W. Bush, může být prvním krokem k vyřešení šest desetiletí trvajícího konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Pokud ale neuspěje, může křehký mírový proces na dlouhá léta pohřbít.

Bushova administrativa blízkovýchodní konflikt prvních sedm let přehlížela, v posledních měsících se ale vše změnilo - ministryně zahraničí Condoleezza Riceová jezdí do regionu skoro každý měsíc a sám Bush prohlásil, že je konflikt „osobně odhodlaný“ vyřešit. Ještě v předvečer konference se proto separátně sešel s izraelským premiérem Ehudem Olmertem i palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Izraelští a palestinští vyjednávači si mezitím upřesňovali svá stanoviska a dohadovali se o tom, co by mělo být v případné společné deklaraci.

Dramatický průlom v dlouholetých sporech ale očekával jen málokdo. Američané plánovali původně třídenní konferenci, nakonec by se ale jednání mělo odehrát během jediného dne. Washington také zdůrazňuje, že skutečné mírové rozhovory povedou Izraelci a Palestinci až po Annapolisu - ten by se měl stát pouhým odrazovým můstkem.

„Bylo by chybou myslet si, že z těchto rozhovorů vzejde něco smysluplného. Tohle je konference, na níž se budou lidé bavit o tom, že se spolu začnou bavit. Důležité není to, co se stane v Annapolisu, ale to, co se stane potom,“ vystihl atmosféru konference bývalý palestinský vyjednávač Michael Tarazí pro televizi Al-Džazíra. Nejspornější body - tedy otázka dělení Jeruzaléma, návratu palestinských uprchlíků a vytyčení hranic - se na summitu řešit nebudou.

Ještě včera přitom ani nebylo jasné, zda se vyjednávači obou táborů dohodnou vůbec na nějakém společném dokumentu. Odpoledne se jen ozývaly hlasy o „důležitém pokroku“ v jeho přípravě. Bushův poradce pro bezpečnost Stephen Hadley řekl, že by se obě strany měly znovu zavázat k dodržování takzvané „cestovní mapy“ - tedy mezinárodního mírového plánu z roku 2003. Jeho první fázi ale nedodržela ani jedna strana - palestinské vedení nedokázalo zpacifikovat ozbrojené skupiny, Izraelci zase nepřestali s výstavbou osad na okupovaném západním břehu Jordánu.

K všeobecné skepsi přispívá i těžká pozice hlavních aktérů setkání. Olmert doma zápasí s korupčními skandály, nepopularitou vzešlou z války v Libanonu i s nejednotnou vládní koalicí. Abbás je sice palestinským prezidentem, jeho muži ale ovládají jen Západní břeh, v Gaze vládne Hamás, který jakékoliv ústupky Izraeli odmítá. Bushovi pro změnu končí mandát už za 14 měsíců a případný úspěch konference je zřejmě jedinou cestou, jak si ve světě napravit jméno poškozené válkou v Iráku.

Naději naopak vzbuzuje fakt, že na konferenci přijelo 49 států a institucí včetně dlouholetého izraelského nepřítele Sýrie. Na účasti se shodli i zástupci Ligy arabských států a chybět nebude ani Saúdská Arábie. Podle posledního průzkumu navíc konferenci podporuje 72 procent Palestinců.

Autor:

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Dieselům hrozí paralýza. Drahý plyn brzdí výrobu AdBlue, auto bez něj nejede

Premium Majitelé moderních dieselových aut mohou mít brzy velké problémy. Znehybnit jejich auta může nedostatek plynu. Za vším...

Mohlo by vás zajímat