Benedikt XVI. včera zahájil choulostivý pobyt v Izraeli. Vyzýval k míru a odsoudil holokaust.
JERUZALÉM/PRAHA Pomalu vyšel ze dveří letadla, krátce pokynul rukou a během sestupování po schůdcích na zem se pro jistotu přidržoval zábradlí. Právě takto rozvážně zahájil včera v Tel Avivu papež Benedikt XVI. jednu ze svých nejtěžších zahraničních cest.
V Izraeli totiž během pětidenní návštěvy musí vystupovat mimořádně opatrně, pokud nechce navázat na některé své dřívější kontroverzní postoje, které již delší čas kalí vztah mezi židovským státem a katolickou církví. Příkladem je papežovo rozhodnutí sejmout exkomunikaci z ultrakonzervativního biskupa Richarda Williamsona. Ten se negativně proslavil jako popírač holokaustu.
Ve smířlivém duchu proto začal Benedikt XVI. vystupovat okamžitě po příletu, když antisemitismus označil za „odporný a absolutně nepřijatelný“. „Je tragické, že židovský národ prožil hrozivé dopady ideologií, které popírají základní důstojnost každé lidské bytosti,“ uvedl. „Budu mít příležitost uctít památku šesti milionů židovských obětí holokaustu,“ dodal papež. Navíc také varoval před tím, že antisemitismus „zdvihá svou zlou hlavu v mnoha částech světa“. „A to je nepřijatelné,“ řekl.
Neopomenul také zmínit, že si přeje zachování míru na Blízkém východě. „Přijel jsem, stejně jako mnoho lidí přede mnou, abych se modlil na svatých místech, zejména za mír zde ve Svaté zemi i po celém světě,“ podotknul podle internetového serveru listu Jerusalem Post. Ostatně i izraelský prezident Šimon Peres, který papeže na letišti přivítal, doufá, že jeho pobyt pomůže „vydláždit cestu k míru“.
Benedikt XVI. se však nevyhnul ani ryze politickým tématům. Palestinskoizraelský konflikt by podle něj měl skončit tak, aby „oba národy mohly žít ve své domovině s bezpečnými a mezinárodně uznanými hranicemi“. Podle některých médií tím dal najevo, že je Vatikán nakloněn vzniku samostatného palestinského státu.
Památník Jad Vašem Během svého pobytu má papež v plánu navštívit místa významná pro křesťanství, islám i judaismus. Celebrovat bude také několik veřejných mší (například v Jeruzalémě nebo v Nazaretu).
Již včera papež (narozený v Německu - v mládí byl členem Hitlerjugend) zamířil také do jeruzalémského památníku obětem holokaustu Jad Vašem. I zde hovořil smírně, když zdůrazňoval, že utrpení obětí holokaustu by nemělo být nikdy zapomenuto. Někteří Židé však papeži vyčítají i to, že hodlá blahořečit svého předchůdce Pia XII. Ten podle nich za druhé světové války neudělal vše, co mohl, aby zachránil Židy od genocidy. Vatikán ale vždy tvrdil, že Pius XII. na záchraně Židů diplomaticky pracoval.
