„Na někdejším území Římské říše se dosud našlo několik desítek takových peněženek. Tyto nálezy nejsou tak časté jako šperky nebo keramika, ale nejsou ani mimořádné. Unikátnost našeho nálezu je v tom, že pochází z nepřátelského území,“ vysvětlil ředitel ústavu Balázs Komoróczy.
Peněženka ve tvaru uzavřeného kruhu, který je na jedné straně rozšířený do dutého člunkového tvaru, se navlékala na paži, pravděpodobně na předloktí nebo na biceps. Sedět musela těsně, aby z ní mince nevypadly.
„Odhadujeme, že se do ní mohlo vejít tak 50 denárů, což je velká suma. Není to sice roční žold římského vojáka, ale je to velká suma. I proto předpokládáme, že tyto peněženky nepoužívali běžní vojáci, ale spíš důstojníci nebo někdo, kdo měl na starosti třeba zásobování. Jde ale pouze o hypotézu,“ doplnil odborník.
Fragment bronzové peněženky našel takzvaný občanský spolupracovník ústavu Roman Šteffel. Archeologický ústav totiž spolupracuje s amatérskými hledači kovů na systematickém prohledávání lokalit, kde by artefakty mohla poškozovat zemědělská činnost. A z takového hledání pochází i zmíněná peněženka.
Nalezený fragment tvoří asi 30 procent celé peněženky, ústav proto vystavil spolu s ním i repliku celé peněženky. V Návštěvnickém centru Mušov ji lidé uvidí spolu s nalezenými mincemi.
