Je to pro něj osudová stavba. Nejdříve sem se syny vyrazil na konci 70. let na zimní dovolenou. "Kdo jednou na Labské byl, už se tam nikdy nechtěl vrátit,“ směje se.
V roce 1989 pak architekta Víta Kándla oslovil Čedok, aby připravil celkovou rekonstrukci betonového hotelu u pramene Labe. Mimo jiné měl rozšířit služby pro turisty o saunu a posilovnu a budovu tepelně izolovat. Během devadesátých let ale z plánu sešlo a Labská pořád chátrá.
ČTĚTE TAKÉ: |
Hotel s novou tváří
Proto Kándl se svými studenty na Fakultě architektury pražského ČVUT už několik semestrů vymýšlí, jak dát hotelu připomínajícímu betonové silo novou tvář a energii.
Z původně akademických diskuzí se aktuálně vyklubal projekt se zásadnějším přesahem. Majitel hotelu Martin Pumr posluchačům ateliéru zadal několik úkolů a chtěl by pak s jejich vizemi pracovat.
Požaduje, aby Labská nově místo 120 lůžek jich poskytovala maximálně 60 a turistické výpravy lákala širokým spektrem služeb, jako je třeba moderní fitcentrum či sauna. Zájem o obří betonový hotel by měl oživit i konferenční sál pro pořádání seminářů. Zatímco studenti projektovali, Pumr v Krkonoších rozjel menší úpravy. Několik pokojů už prošlo rekonstrukcí, systém na vytápění naftou odstavil a nahradil jej kotlem na dřevo.
Pražská fakulta architektury teď představila několik návrhů na celkovou rekonstrukci Labské. Vít Kándl jako nejzdařilejší hodnotí projekt Viachaslaua Filipenky. "Správně přemístil vchod hotelu na jižní stranu a zakryl i problematické lodžie,“ popisuje architekt. Právě na balkonech ve stěně směřující do údolí každou zimu zůstávaly haldy sněhu, které nakonec vyhlídkové terasy utrhly.
Současní majitelé celou stranu alespoň narychlo zalátali. Malé pokoje by Filipenka proboural a z každé dvojice udělal jeden velký. Z nevyužívaných a v zimě prakticky nedostupných místností v přízemí ve skice vznikla třeba půjčovna horských kol.
Filipenka a dalších pět studentů architektury, kteří půjdou s Labskou letos k bakalářským zkouškám, teď čekají, jak jejich plány zhodnotí Martin Pumr. „Studii udělat můžeme, ale musí přijít žádost,“ dodává Kándl. Pumr zatím ani jeden z návrhů neviděl, a tak se k nim včera nevyjádřil.
Návrh Viachslaua Filipenky.
Má tři možnosti
Sám si ale nejdříve musí odpovědět na otázku, co vlastně s obřím hotelem chce dělat. Stát, přesněji ministerstvo životního prostředí, loni v létě nákup stavby za zhruba 30 milionů definitivně stoplo. Na další investice – tedy demolici a asanaci území v první zóně národního parku – prostě nemá a nebude mít dostatek financí. Pro majitele se proto nyní rýsují tři možnosti.
Nejnákladnější by bylo z Labské boudy vytvořit moderní hotel s celoročním provozem. Takové parametry splňuje Filipenkův plán. Martin Pumr, podnikatel v autodopravě, by ale nejdřív musel najít investora schopného vložit do projektu asi sto milionů korun.
Druhou cestou je stavbu „vykostit“, snížit kapacitu a uzpůsobit ji jen pro léto. S tím počítá starší návrh Václava Odvárky.
A třetí variantu, úplné zbourání a postavení malého přístřešku, podporuje i KRNAP. I tady už existuje vize. Autorkou je Jana Kusbachová. Vyprojektovala jednoduchou kulovitou šindelovou noclehárnu.