Architekti navrhnou dům na maxizářivku

BRNO Pozorovat a zkoumat hmotu až na úroveň molekul umožňují paprsky světla, které vznikají v tzv. elektronovém synchrotronu. Velmi jednoduše řečeno je synchrotron velká kruhová zářivka. Hlavní součástí je vakuová trubice, ve které se pohybují elektrony téměř rychlostí světla. Elektrony jsou usměrňovány silnými elektromagnety, takže jejich dráha tvoří uzavřenou křivku. „Maxizářivku“ používají vědci nejen pro základní výzkum, například k modelování tlaků a teplot v nitru Země, ale také pro vývoj nových materiálů, léků nebo diagnostiku. Architekti by brzo měli navrhnout podobu Středoevropské synchrotronové laboratoře. Akademie věd ČR. která chce pracoviště za evropské peníze postavit v Brně, vyhlásila výběrové řízení na kompletní projektovou dokumentaci. Budova pro navrhovaný synchrotron bude mít vnější průměr 135 metrů a výšku 15 metrů. Akademie zatím zaplatí studie ze svého. Chce být připravena na okamžik, kdy bude otevřen program umožňující získání evropské dotace, řekl manažer pro vědu a výzkum z Biofyzikálního ústavu AV ČR Michal Šedivý. Pokud Evropská unie projekt schválí, proběhne v letošním roce rozsáhlý geotechnický a seizmický průzkum pozemku. První stavební práce by začaly možná ještě v roce 2009. Vlastní provoz pak v roce 2015.