Zeman během návštěvy Středočeského kraje vysvětlil, proč se nezúčastnil nedávného pohřbu kardinála Miloslava Vlka. Jednak proto, že někdejší primas český byl zásadním stoupencem církevních restitucí, a dále kvůli jeho výzvě, aby se lidé loni neúčastnili oslav 28. října na Hradě. Prezident ve středu v Úholičkách mimo jiné řekl, že Vlk porušil slova svého předchůdce kardinála Františka Tomáška, že restituce skončily rokem 1991 a církev už žádný další majetek nebude požadovat.
Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka pronesla výrok už řada lidí v minulosti a nikdy nebyl takovou silou zpochybňován. „Je zvláštní, že u prezidenta republiky k tomu dochází,“ dodal Ovčáček. Mluvčí odkazuje na článek publicistky Lenky Procházkové z roku 2013, který vyšel na serveru Britské listy a který se problematice velmi úzce věnuje, a odkazuje dokonce na dva výroky kardinála Františka Tomáška. „Jeden (výrok) je z prosince roku 1989, je v obdobném duchu, a druhý je ze srpna 1991. Pan prezident nemá důvod Lence Procházkové nevěřit a nebyla to jen Lenka Procházková, kdo tento výrok citoval. Poukazuji na to, že pokud si zadáte tento výrok do vyhledávače, je tam 85 tisíc odkazů,“ řekl Ovčáček.
Podle #prezident měl kard. Tomášek slíbit, že #církev rest. skončily v r. 1991 Jedná se o lež, T nikdy nic podobného neřekl @PREZIDENTmluvci
— Arcibiskupství (@apha_cz) 5. dubna 2017
Spory o to, co kardinál Tomášek doopravdy v 90. letech řekl, trvají již několik let. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v souvislosti s tím na svém Twitteru odkázal na článek spisovatelky a politické aktivistky Lenky Procházkové. Ta v roce 2013 pro server Britské listy zrekonstruovala kardinálova vystoupení od roku 1989. Podle ní lze jeho výroky doložit například z archivů České televize, Lidových novin či Mladé fronty Dnes. Ty mají svědčit o tom, že Tomášek poté, co vešla v platnost novela zákona o některých majetkových vztazích řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve svém děkovném proslovu uvedl, že „toto je poslední nárok, který církve vznášejí“. Toto vyjádření pak mělo být tečkou za všemi restitucemi.
Polemika o výroku kardinála Františka Tomáška se vede řadu let. K tématu se v roce 2013 vyjádřila Lenka Procházková: https://t.co/I4iCOaOhcl
Prezident Miloš Zeman v březnu letošního roku Procházkovou navrhl do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Důvodem má být její odvaha, kterou prokázala v době, kdy „nebyla levná“. Procházková sice podepsala Chartu 77, publikovala v samizdatové edici Petlice a pohybovala se mezi disidenty, v poslední době však proslula spíše zpochybňováním polistopadového vývoje, přispíváním do komunistických Haló novin či podporou prezidenta Zemana. Proti Zemanovu rozhodnutí se ohradili předsedové odborových organizací ÚSTR. Podle nich je Procházková známá svými aktivistickými demonstrativními vystoupeními a s hodnocením minulosti nakládá ideologicky.
Kardinál Vlk prezidenta v minulosti kritizoval, naposledy na podzim za okolnosti neudělení vyznamenání někdejšímu osvětimskému vězni Jiřímu Bradymu, příbuznému ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Bývalý pražský arcibiskup kvůli tomu vyzval k neúčasti na ceremoniálu 28. října na Pražském hradě.
Tehdy také uvedl, že lidé by v budoucnu měli lépe vybírat kandidáty na prezidenta. Vlk rovněž ostře kritizoval dohodu mezi Pražským hradem a katolickou církví o majetkovém vyrovnání, označil ji za protizákonnou a protiústavní. Zemřel 18. března, bylo mu 84 let.
Současným pražským arcibiskupem je kardinál Dominik Duka, který Vlka vystřídal v čele českých katolíků v roce 2010.
