Areál jinonického zámku mizí

Zahrada a areál zámečku v pražských Jinonicích se staly stavební parcelou. Byty až za deset milionů korun vyrostly na místě barokních stodol a hospodářských stavení, které památkáři prohlásili kulturní památkou. Před dvěma lety však povolili jejich bourání. A to přesto, že jim původně přiřkli zásadní význam pro podobu historického jádra obce. Proti ničení areálu zámku se postavili aktivisté v čele s Igorem Linhartem, který vyučuje na Vysoké škole chemicko-technologické. Likvidaci historických budov hodlá řešit právní cestou.

„Před čtrnácti dny jsem podal trestní oznámení pro trestný čin zneužití vlastnictví,“ řekl Igor Linhart. Zámek podle katastru nemovitostí vlastní společnost Jinonice Property Development.

Jak pražská pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ), tak odbor památkové péče pražské radnice totiž nejprve projekt na výstavbu bytů v areálu jinonického zámku v roce 2002 rázně zatrhly. Trvaly na obnově celého areálu, očištění historických staveb od novodobých přístaveb a deformací. Druhou studii na přestavbu barokních staveb ale oba památkové orgány v roce 2004 schválily. A to přesto, že studie počítala s demolicí některých historických objektů a výstavbou jejich replik.

Historie zámečku v Jinonicích

První zmínka o jinonickém dvorci se objevuje už v roce 1088. Dnešní zámeček byl původně hospodářským dvorem, později tvrzí, kterou zpustošila třicetiletá válka. Dvorec dal na zámeček přestavět roku 1685 Jan Adolf Schwarzenberg. Přes řadu klasicistních úprav z roku 1815 si zámek až do dvacátého století zachoval charakter raně barokního velkostatku z konce 17. století. Nad vstupním portálem zámku je schwarzenberský pískovcový znak a věžička s hodinovým strojem. Ty se na rozdíl od dalších stavebních detailů zámku zachovaly. Při současných úpravách a přestavbách zmizela z nádvoří čtvercová pískovcová kašna, se zemí byl srovnán patrový altán v zámecké zahradě a ohradní zeď. Součástí hospodářského dvora bývala řada rybníků, ze kterých zůstaly pouze tři.

Ředitel pražské pobočky NPÚ Michael Zachař ani šéf památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek si na okolnosti a důvody vydání povolení k přestavbě jinonického zámku nevzpomněli. „Postup pražského magistrátu si lze těžko vysvětlit jinak než korupcí, ačkoliv pro to nemám žádné důkazy,“ myslí si Linhart.

„Zámecká zahrada se v podstatě stala stavební parcelou. V těsné blízkosti nízkých barokních domů vyrostly čtyřpatrové činžáky a vznikl v podstatě sídlištní dvůr,“ popsal současný stav zámeckého areálu Linhart. Domy v areálu zámku staví společnost Vila domy Jinonice. Podle Hany Brodilové, která se stará o finanční stránku projektu, vznikne v areálu sedmasedmdesát bytů v celkem pěti domech. „V původních historických budovách bude hotel a wellness centrum. Vše by mělo být hotovo do konce roku 2008,“ uvedla Brodilová.

Aktivisté se kvůli zámku obrátili i na Památkovou inspekci ministerstva kultury. Ta pochybení památkářů uznala, nedá se ale podle všeho nijak zvrátit. „Skutečnosti jednoznačně svědčí o závažném poškození kulturní památky. Rozhodnutí jsou však nepřezkoumatelná,“ píše se ve stanovisku inspekce. Rozhodnutí je totiž možné přezkoumat nejpozději do dvou měsíců.

„Nejde o jinonický zámek jako takový, nemám citový vztah a vím, že už ho stejně nezachráním. Ale chci na takovou lumpárnu co nejvíce upozornit, aby se už nestala jinde,“ vysvětlil Igor Linhart.