Úplatkář Pekárek zůstává ve vězení. Jeho stížnost zamítl i Ústavní soud |
„Je zřejmé, že ústavní stížností stěžovatel pokračuje v polemice s obecnými soudy uplatněním námitek, jež jim adresoval již dříve, a od Ústavního soudu nepřípustně očekává, že jejich závěry podrobí dalšímu instančnímu přezkumu,“ uvedl v usnesení předseda senátu Jan Musil. „Takové postavení Ústavnímu soudu nepřísluší,“ smetl stížnost podepsanou Sokolem ústavní soudce.
|
Pekárek ve své stížnosti upozorňoval na „extrémní rozpor“ mezi zjištěním soudů a důkazy. Prý byl uznán vinným na základě zvukové nahrávky, kterou ale „nepořídily orgány činné v trestním řízení“. Podle Ústavního soudu ale zvukový záznam sloužil pro doplnění kontextu, který byl dán dalšími důkazy.
„Výhrady stěžovatele k posouzení průběhu stíhaného jednání nejsou ničím jiným než pokračující polemikou s obecnými soudy, které se s uplatněnými námitkami již adekvátně vypořádaly,“ zopakoval několikrát soud ve zdůvodnění zveřejněném na stránkách soudu.
Polemika se soudy? Častý jev ústavních stížností
Podle mluvčí Ústavního soudu je právě polemika stěžovatelů s postupem nižších soudů velmi častá. „Uplatňují námitky, které zmínili už v odvoláních či dovoláních u obecných soudů. Stěžovatelé nesouhlasí s tím, jak soudy rozhodovaly, to ale často nedosáhne ústavněprávní roviny. Chybí také podstatné argumenty, proč by se ústavní stížnosti mělo vyhovět jako důvodné,“ uvedla na dotaz serveru Lidovky.cz Miroslava Sedláčková.
I to se objevilo ve stížnosti Romana Pekárka. Ústavní soud konstatoval, že exposlanec neuvedl, v čem konkrétně je podle něj usnesení Nejvyššího soudu protiústavní. Dalším podstatným argumentem je skutečnost, že stížnost nepřinesla nic nového. „Stojí za zaznamenání, že posuzovaná ústavní stížnost je převážně identická s obsahem dříve podaného dovolání,“ uvedl Ústavní soud.
Podle Sedláčkové může být důvodem třeba to, že advokát stěžovatele nemá se sepisováním stížností k Ústavnímu soudu zkušenosti. „Sepsat ústavní stížnost není úplně jednoduché. Někteří advokáti nemají s tímto zastupováním zkušenost. Argumentace je zde naprosto jiná než třeba v běžných řízeních,“ vysvětlila mluvčí.
Pro připomenutí: odsouzeného Pekárka přitom hájil Tomáš Sokol, jeden z nejdražších advokátů v Česku, jenž spojil své jméno s nejsledovanějšími justičními kauzami. Aktuálně zastupuje třeba Petra Kotta a Kateřinu Pancovou (nyní Kottovou), kteří jsou obviněni v korupční kauze Davida Ratha. Honoráře mu posílá také exministryně Vlasta Parkanová, kterou zastupuje v kauze CASA. V minulosti se snažil očistit třeba sbormistra Bohumila Kulínského, odsouzeného na 5,5 roku za zneužívání nezletilých dívek.
K výtce Ústavního soudu, že Pekárkova stížnost je téměř identická s předchozím dovoláním, a že jen polemizuje s předchozími soudy, se ale Sokol nechtěl vyjadřovat. „Argumentaci soudu neznám. Ale obecně, až na velmi vzácné výjimky, neexistuje rozumný důvod text jakéhokoliv podání vysvětlovat třetím osobám. To je věc klienta a advokáta,“ napsal v sms zprávě serveru Lidovky.cz Sokol.
Pekárek označil celý případ za „vnitrostranický boj“. To se mu ale podle Ústavního soudu nepodařilo prokázat. „Posuzovaná stížnost neobstojí. Stěžovateli se zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod doložit nezdařilo. Ústavní soud tudíž posoudil stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný, který odmítl,“ napsal v závěru soudce Musil.
Podívejte se do galerie dokumentů na serveru Lidovky.cz:
Úplatkář Pekárek
|
