Sám ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) se přesně před týdnem nad stavebními prácemi ve středočeské letadlové posádce rozplýval. „Otevřeným výběrovým řízením jsme výrazně ušetřili,“ chválil své úředníky. A skutečně – původní resortní plány počítaly, že rekonstrukce důležitého letiště spolkne 83 milionů, ale Dálniční stavby Praha si řekly jen o 43,8 milionu. Tedy vůbec nejméně z dalších pěti nabídek, a obchod tak bez diskuse získaly.
Jenže účet za nové letiště byl nakonec vyšší. V registru zakázek se loni v září objevil ještě jeden tendr „na provedení dodatečných prací“ za 8,2 milionu. Tentokrát jej už Dálniční stavby dostaly přímo bez řízení.
Můžou za to nepředvídatelné okolnosti
„V průběhu stavby v důsledku nepředvídatelných okolností vyplynul požadavek na provedení dalších nezbytných prací,“ vysvětluje Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Šlo prý třeba o to, že betonové desky ranveje musely být větší, než uváděla původní dokumentace.
ČTĚTE TAKÉ: |
A podobně mluví i samotná firma. „Nejednalo se o dodatečnou zakázku, ale vzhledem k charakteru rekonstrukce o navýšení o skutečný rozsah prací pouze ve výměrách,“ reaguje Tomáš Hajič z Dálničních staveb Praha.
Jenže vývoj akce si podle expertů člověk může vyložit i jinak. Stavební podnik mohl svou nabídku záměrně podhodnotit, aby vyhrál, a zisk si pak kompenzovat dalším řízením.
„Dle našich zkušeností je tento způsob řízení velmi často zneužíván právě z takových důvodů,“ komentuje zakázku Radka Pavlišová, právnička protikorupční organizace Transparency International. „Zadavatelé se snaží obcházet zákon a vítěznému dodavateli podhodnocenou nabídku kompenzovat,“ dodává expertka.
Podobným úvahám nahrává i fakt, že při prvním, ještě otevřeném tendru byl rozdíl mezi
obdrženými nabídkami velmi nízký. Například společnost Skanska, která skončila jako druhá, by byla podle předloženého projektu schopná „čáslavskou operaci“ provést jen o jeden a půl milionu dráž než Dálniční stavby Praha.
Nikdo jiný to dodělat nemohl
Ministerstvo obrany nepřijímá kritiku ani za to, že dodatečnou zakázku udělilo přímo. Podle Jany Zechmeisterové práce přímo souvisely s prováděnou zakázkou a nedošlo k rozšíření obchodu. „Mělo by jít o výjimečný způsob používaný pouze v krajních případech. Zadavatel musí prokázat, že nemohl postupovat jinak,“ glosuje Radka Pavlišová.
PSALI JSME: |
Stavitelé na to mají jednoduchou odpověď. „Jiná firma dodatečné práce provádět nemohla, protože v rámci uzavírky dráhy jsme na staveništi byli pouze my,“ říká Tomáš Hajič. V rámci generálních oprav jeho firma v Čáslavi modernizovala vzletovou a přistávací dráhu, stojánky pro letouny a třeba i osvětlení.
Letiště proto vloni od června do září nefungovalo, stíhací letka gripenů i bitevníky L-159 se musely přesunout do Pardubic. A tam se s nimi nehodlali smířit. Na pardubickou radnici dorazily stížnosti od desítek nespokojených občanů, kterým vadilo, že nadzvukové gripeny létají nízko, nedodržují dopravní koridory a startují v brzkých hodinách, Dnes už letouny fungují na rekonstruované základně v Čáslavi.
