Návrh ministerstva obrany, který se nyní objevil v úřední databázi, LN podrobně prostudovaly. V minulé Poslanecké sněmovně kvůli sporům o podobu zákona podobný návrh spadl pod stůl.
Šéf Vojenského zpravodajství: Čeští vojáci v Mali se budou muset obejít bez masivní bojové a logistické podpory |
Vojenské zpravodajství (VZ), které by mělo získat robustní pravomoci v boji proti kybernetickým hrozbám, proto prostřednictvím ministerstva obrany předložilo přepracovaný návrh. Ten jde na vládu po připomínkovém řízení sice bez rozporů, ale to neznamená jeho hladké schválení. Připomínek se seběhly stovky. „Obecně novelu podporuji, ale očekávám ve sněmovně hodně ostrou debatu. Očekávám, že nastavení kontroly (Vojenského zpravodajství – pozn. red.) budou poslanci detailně řešit, a dokážu si představit, že v této oblasti může dojít k určitým změnám,“ řekl LN ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Jádro sporů se točí okolo pravomoci Vojenského zpravodajství monitorovat metadata, která na českém internetu proudí. Z jejich změn lze odhalit chystaný útok. Jenže zastánci ochrany osobních údajů varují před zneužitím. Toho se bojí zejména Piráti.
„Naše nejzásadnější výtka v minulosti byla, že musí být garantované, že Vojenské zpravodajství nebude číst e-maily nebo zprávy na messengeru. S novým návrhem se nyní podrobně seznamujeme,“ řekl LN pirátský poslanec František Kopřiva, který se o novelu zajímá a s představiteli Vojenského zpravodajství opakovaně jednal.
Příprava na efektivní zásah
Vláda rozhodla o konci šéfa úřadu pro kyberbezpečnost Navrátila. Pro odvolání hlasovali i ministři za ČSSD |
Novela zákona počítá s tím, že Vojenské zpravodajství (VZ) bude moci efektivně zasáhnout, pokud zjistí, že se někdo chystá provést rozsáhlý kybernetický útok. Jak rozsáhlý musí být, ale není zcela jasné. Zákonná úprava obsahuje formulaci, že se tak stane v případě „ohrožení důležitých zájmů státu ve značném rozsahu“. K odvetné akci nicméně musí dát zelenou ministr obrany.
Aby bylo vůbec možné zjistit, že se internetem šíří nebezpečný útok, chtějí armádní špioni nahlédnout do jeho samotných útrob. Usilují o to, aby jim operátoři a poskytovatelé internetových a telekomunikačních služeb umožnili nasadit do jimi spravovaných sítí zpravodajské sondy. Jde o dočasné nasazení, vždy maximálně v délce šesti měsíců.
Těm se v jazyce paragrafů říká „nástroj detekce“. Zařízení má sbírat metadata, která nezaznamenávají obsah přeposílaných zpráv, nýbrž shromažďují informace o přenosu dat v čase a jejich strukturu. Tím se armádní špioni brání i nařčení, že chtějí odposlouchávat internet. „Nástroje detekce nesmí být využito pro provádění odposlechů a záznamů nebo zpráv podle zákona o elektronických komunikacích,“ uvádí přímo novela.
Pokud by armádní špioni přeci jen chtěli data využít více adresně, tedy číst jednotlivé zprávy, musí získat předchozí souhlas soudu tak, jak je tomu ve zpravodajské branži běžné.
Zpráva BIS: Pozor na vábení čínských zpravodajců, ke kontaktům využívají placené zájezdy i LinkedIn |
Význam nově získávaných informací podtrhuje předkládací zpráva k novele. „V kybernetickém prostoru lze zaútočit nečekaně a prakticky odkudkoli. Na rozdíl od tradičního kinetického válčení není možné dopředu pozorovat přesuny jednotek a zbraní, není možné soustředit se jen na nejbližší nebo nejsilnější sousedy a vnější napadení může být dokonce vedeno skrze sítě nacházející se na výsostném území napadeného státu,“ popisuje materiál.
Rozhodnutí o nasazení detekčního zařízení musí obsahovat také informaci o délce jeho použití. Maximální zákonná lhůta je půl roku s možností prodloužení.
Resort obrany počítá rovněž s tím, že bude hradit případné škody, které mohou v rámci operací VZ operátorům vzniknout. A to například, když by kvůli odvrácení kyberútoku vypadly služby poskytované zákazníkům operátora. To by se mělo hradit z rozpočtu ministerstva obrany.
Pan kyberombudsman
Novela přináší ještě další novinku. A sice post speciálního vládního úředníka, který by bděl nad souladem zákonné úpravy s praxí. Vzniknout má funkce inspektora pro kybernetickou obranu. Jeho hlavním úkolem bude ochrana dat a informací zpracovávaných VZ při sběru citlivých údajů v kybernetickém prostoru. Bude také hlídat dodržování základních práv a svobod.
Inspektora jmenuje na návrh ministra obrany vláda. Musí tomu ale předcházet projednání nominace v příslušném sněmovním výboru.
Stát příliš nehlídá IT systémy nemocnic. Hackeři cílí na menší špitály, mají slabší zabezpečení |
Předkládací zpráva k novele na několika místech uvádí, že VZ nechce sledovat korespondenci na internetu. „V tomto ohledu je proto podstatné, že navrhovaná právní úprava nezakládá oprávnění Vojenského zpravodajství zasahovat prostřednictvím nástrojů detekce do soukromého života dotčených osob ani obsahu jejich korespondence,“ uvádí materiál.
Hlasy z bezpečnostní branže, které LN zachytily, zároveň naznačují, že existuje křehká dohoda ohledně podpory novely i mezi zbylými tajnými službami. Ty sice v minulosti novelu kritizovaly, nyní by však měly získat přístup k datům, které Vojenské zpravodajství získá. To podle znalců prostředí kritiku výrazně otupilo. Česko má tři zpravodajské služby. Jen VZ v sobě ale zahrnuje rozvědnou a kontrarozvědnou složku. Na rozdíl od BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) armádní špioni mohou operovat doma i v zahraničí. To jim dává výhodu i při práci v kyberprostoru, který nezná konvenčních hranic.
