BRUSEL/PRAHA Baronka Catherine Ashtonová přes léto nezahálela. Diplomatická služba Evropské unie, které bude velet, začíná nabývat reálných rozměrů. Vytváření unijního diplomatického sboru ale doprovází množství kritiky. Nově se do Ashtonové opřeli někteří europoslanci, podle kterých bude její sbor „západoevropským pánským klubem“. Co konkrétně jim vadí?
Pro začátek je potřeba trocha objasnění. V současné době má Evropská unie po světě 115 zastoupení. Původně šlo o zastoupení Evropské komise, která se nyní jen jednoduše změní v unijní ambasády -a dohled nad nimi bude mít právě Catherine Ashtonová. A jak vyplývá z nové studie Polského institutu mezinárodních vztahů, z těchto 115 současných velvyslanců je jen 11 žen. A většina ambasadorů navíc pochází ze západoevropských zemí. To vidí europoslanci jako problém.
Nejvíce unijních velvyslanců, celkem 86, pochází z těchto zemí: Belgie, Nizozemsko, Itálie, Francie, Německo, Španělsko a Británie. „Zjistili jsme, že nejvíce jsou obsazováni lidé z 11 států, zatímco množství zástupců ostatních 16 členských zemí, mezi nimi i Polska, je neadekvátní,“ uvádí se ve studii.
Proč tolik vadí současní unijní velvyslanci, když se vytváří nový diplomatický sbor, mohl by se někdo tázat. Jenže tento nový sbor nebude zas tak nový. Jak již bylo výše zmíněno, na pozicích šéfů jednotlivých misí ho totiž budou tvořit lidé z Evropské komise, kteří tam byli dosud. A jako je to běžné u národních ambasád, každý rok probíhají jen nějaké rotace, tedy výměny velvyslanců. Stejně tomu je i u unijní diplomacie. Letos se bude měnit jen zhruba čtvrtina šéfů misí, konkrétně 31 lidí. Tam by se tedy měli ocitnout noví lidé. A europoslanci žádají, aby v rámci genderové a geografické vyrovnanosti šlo o lidi z nových členských států a ženy. „Unijní diplomatická služba se nesmí stát západoevropským pánským klubem,“ citoval britský deník The Daily Telegraph německou europoslankyni Franzisku Brantnerovou. Podle ní si Ashtonová dosud nevybrala žádné ženy na posty velvyslankyň, což kontrastuje s jejím slibem, že genderová vyváženost bude její prioritou. Podobně nespokojení jsou i její polští kolegové. Mluvčí baronky Ashtonové ale veškerou kritiku odmítá. Prý je na jednotlivých zemích, aby rovnováhu zajistily tím, že vyšlou do konkurzů ty nejlepší lidi. Jenže pravdou je, že konečné slovo má, pokud jde o většinu pozic, samotná Ashtonová.
Jména 31 nových šéfů misí by měla být zveřejněna již v příštích dnech. Konkurzy na tyto posty totiž skončily. Česká republika měla v těchto výběrových řízeních deset „želízek v ohni“, tři lidé se dostali až do úplného finále, tedy k pohovoru s Catherine Ashtonovou. Česká diplomacie tedy nyní netrpělivě čeká na oficiální oznámení výsledků, podle informací LN to ale i přes veškerou snahu a kvality kandidátů nevidí příliš optimisticky. „Kdybychom uspěli, to už by nám někdo zevnitř, kdo má informace, gratuloval,“ uvedl pro LN nejmenovaný diplomatický zdroj.
Ještě však není nic prohráno, protože nyní se vybírají další kandidáti, konkrétně na deset klíčových míst - náměstků a vrchních ředitelů, kteří budou sedět v Bruselu. A tam máme také několik kvalitních kandidátů. Stejně tak se desítky Čechů přihlásily do konkurzů na nižší pozice v unijní diplomacii.
***
UNIJNÍ VELVYSLANCI
Unijní diplomatický sbor by mělo tvořit celkem kolem sedmi tisíc lidí. Jeho šéfkou je baronka Catherine Ashtonová. Unijní diplomacie mohla vzniknout díky Lisabonské smlouvě, která vstoupila v platnost loni 1. prosince. Sbor by měl mít po světě řadu delegací, které budou mít na starosti třeba zastupování EU v otázce poskytování rozvojové pomoci. Unijní ambasády rozhodně nenahradí zastoupení jednotlivých zemí. Ta budou existovat i nadále.
