„Druhou nejrychleji rostoucí komoditou bylo loni palladium, které zhodnotilo o více než 85 procent,“ řekl Petr Čermák, analytik Colossea. Největší zásluhu na takovém nárůstu měla oživující celosvětová ekonomika, zejména zvyšující se poptávka v oblasti automobilového průmyslu.
Velmi dobře se v loňském roce dařilo i stříbru, které si připsalo 72 procent, a jeho zisky tak téměř trojnásobně překonaly výkonnost zlata. Stříbru se dařilo lépe především proto, že je daleko citlivější na cyklický vývoj než zlato, konkrétně na vývoj průmyslu. Na rozdíl od zlata se totiž stříbro využívá například i v elektronickém nebo fotografickém průmyslu.
Ceny drahých a vzácných kovů by měly v růstu pokračovat i letos. Investoři totiž i nadále budou v nejistých dobách nevyrovnaných státních rozpočtů hledat bezpečný přístav ve zlatě či stříbře. Průmyslové kovy zase budou těžit ze sílícího ekonomického oživení, taženého hospodářsky vzkvétající Čínou a Indií.
Narůstající vliv asijských ekonomik nejlépe ilustruje jeden z nejrychleji rostoucích segmentů na světě – diamantový průmysl. Již v průběhu roku 2009 se druhým největším trhem s diamanty stala Čína. V loňském roce pak převzala po Číně diamantovou pochodeň Indie. Tam se totiž již delší dobu brousí a zpracovává 13 ze 14 diamantů na světě a ročně zemí projdou diamanty zhruba za 30 miliard dolarů.
Nyní se v Bombaji nachází i největší světová burza s diamanty, která až dosud sídlila v belgických Antverpách. V polovině loňského října totiž poprvé otevřel svůj parket pro obchodování osmihektarový komplex, který nabízí prostor zhruba čtyřem stům obchodníkům s drahými kameny. Výstavba největší diamantové burzy na světě, kterou by denně mělo projít více než 25 tisíc lidí, stála Indii dvě stě milionů dolarů.
