„Udělat by se to mělo. Já už o tom uvažuji dlouhou dobu. Zámek takovou hodnotu určitě má,“ řekl Pavel Kroupa ze středočeského pracoviště Národního památkového ústavu.
V Panenských Břežanech jsou dva zámky – horní a dolní. Horní, v němž je dnes domov důchodců, je památkově chráněný, dolní nikoliv. Vlastník tak teoreticky může budovu i zbourat, pokud by mu to povolily příslušné úřady. Ke stanovisku památkářů by nebylo nutné přihlížet.
„Je to dáno tím, že nikdo nepodal návrh, aby byl objekt za kulturní památku prohlášen. Přiznávám, že to je třeba i chyba našeho ústavu,“ uvedl Kroupa.
Žádost o prohlášení za kulturní památku může podat kdokoliv, jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, tedy nejen odborníci. Ministerstvo potom zahájí správní řízení a během něj už je budova chráněna. Poté řízení skončí nějakým rozhodnutím, ať již kladným nebo zamítavým.
Heydrichův syn Heider, který žije v Německu, zámek nedávno navštívil. Se starostou Panenských Břežan Liborem Holíkem se údajně dohodl, že pomůže obci s rekonstrukcí. Prý se nabídl, že sežene peníze například z Evropské unie. Podle starosty by v zámku mohlo vzniknout muzeum nebo památník národního odboje.
Tvrzení o plánech Heydrichova syna ale zpochybnil historik Jaroslav Čvančara, který ho při návštěvě Panenských Břežan doprovázel. „Vyjádření pana starosty je velmi nepřesné. Pan Heydrich přijel do Česka ze soukromých důvodů. Když viděl, v jakém stavu se zámek, kde pobýval jako dítě, nachází, povzdechl si: Kdybych nějak mohl, pomohl bych,“ řekl Čvančara. Proti možnému Heydrichovu zapojení do obnovy zámku se staví zástupci Svazu bojovníků za svobodu. Za vhodné ho nepovažuje ani vedení středočeského hejtmanství.
