POHNUTÉ OSUDY: Palach a Zajíc se upálili pro nás, chtěli vyburcovat společnost. Šokující svědectví šílené doby |
„Až budete číst tento dopis, budu už mrtev nebo velmi blízko smrti,“ loučil se osmnáctiletý student se svými rodiči a sourozenci. Zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat. Vybral si symbolické datum - 25. únor nebyl jen výročím 21 let od komunistického převratu, šlo také o výročí jednoho měsíce od pohřbu Palacha.
Jan Zajíc se upálil poblíž tehdejšího kina Letka (dnes knihkupectví Neoluxor) na pražském Václavském náměstí. Asi v půl druhé odpoledne se v průchodu mezi dvěma budovami polil benzínovým čističem, k tomu požil jed a zapálil se. Chtěl se vyhnout bolestivé smrti, špatně ale odhadl, kdy jed začne působit. Po zapálení se rozběhl směrem k náměstí, po pár krocích ale upadl na zem. Z průchodu mezi budovami se ani nedostal.
Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.
Palach a Zajíc jako druzí Gabčík s Kubišem, myslí si Jaroslav Zajíc
Zajícův bratr se s jeho činem nikdy neztotožnil. Pro něj i jeho sestru je to stále neuzavřená hluboká rána. Přesto, že přišli o člověka jim nejbližšího, vidí v jeho tragickém činu význam pro celou společnost. „Nesmíme podléhat zlu. A ta okupace v roce 1968 byla čisté zlo,“ zdůraznil Jaroslav Zajíc.
Zajícův dopis na rozloučenouObčané Republiky československé: Protože se navzdory činu JANA PALACHA vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako POCHODEŇ č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory! Pamatujte: Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik." Nemáme se čeho bát - jedině smrti. Ale: "Smrt není zlá, strašné je jenom umírání." A toto je pomalé umírání národní svobody. Nenechte si hrdý a krásný český a slovenský lide diktovat, s kým navěky půjdeš! Vy všichni, na které můj čin zapůsobí a kteří nechcete, aby byly další oběti, uposlechněte následující výzvy! STÁVKUJTE, BOJUJTE! "KDO NEBOJUJE, NEZVÍTĚZÍ!" Nemám na mysli jen ozbrojený boj. Ať moje pochodeň zapálí Vaše srdce a osvítí Váš rozum! Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému ČESKOSLOVENSKU. Měli jsme dvě šance a obě jsme promarnili. Vytvářím šanci třetí (první šancí měl J.Z. na mysli moskevská jednání, druhou pak smrt Jana Palacha). NEZAHAZUJTE JI! Jen tak budu žít dál. UMŘEL JEN TEN, KDO ŽIL PRO SEBE!!! |
Svého bratra a Jana Palacha přirovnal ke členům výsadkové skupiny z operace Anthropoid, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha „Vidím tam paralelu. Gabčík s Kubišem šli také na smrt. Minimálně museli tušit, že akci nemusí přežít. Obětovali se,“ dodal.
Význam Zajícova činu se ale ztrácí v historii. Shodli se na tom účastníci vzpomínkové akce ve Vítkově, kde se student narodil. Starší generace podle nich nepředává dostatečně dětem informace o historii, kterou často zažila. Ve školách se o jeho odkazu téměř neučí.
„Osvěta není dostatečná. Nejde ale ani tak o osobní příběhy obou upálených studentů. Jde hlavně o tu dobu, o okolnosti a souvislosti. O co všechno lidé přišli. Jak se celý národ dokázal rychle přizpůsobit. Palach a Zajíc to vše personifikují,“ řekl kronikář a spisovatel Branislava Dorka. Dodal, že mladí lidí i ve Vítkově mají problém odpovědět na otázku, kdo byl Jan Zajíc.
„Dělala se tady anketa mezi studenty. Jeden odpověděl, že jde o zakladatele města,“ uvedla Dorka. Podobnou zkušenost má i Ivo Mludek z týdeníku Region Opavsko. Právě jeho redaktoři prováděli před časem mezi dětmi a mládeží další anketu. „Dopadlo to tak půl na půl. Někteří přesně věděli. Jiní neměli vůbec tušení,“ řekl.
Ačkoliv 50. výročí studentova činu připadá na pondělí, organizátoři se první vzpomínkovou akci rozhodli uspořádat už v neděli, aby se lidé mohli zastavovat u vyvěšené pamětní desky. Pietu připravili v centrální části Václavského náměstí před domem číslo 39, kde Zajíc svůj protest provedl. Akci doprovázely písničky Karla Kryla.
V pondělí se uskuteční další vzpomínkové akce. Odkaz Jana Zajíce si krátce po poledni připomene například Univerzita Karlova u pamětní desky věnované Janu Palachovi a Janu Zajícovi, která je umístěna před budovou Národního muzea. Pietu v pondělí chystají mimo jiné také zástupci pražského magistrátu nebo Prahy 7.
