Rychle a přesně rozliší jednotlivé kmeny salmonel, a pomůže tak odhalit původce epidemie. Metoda vyvinutá vědci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně umožní zjistit, odkud daný kmen pochází. „Obecně u bakterií a také u salmonel platí, že mají část genů, které jsou postradatelné pro život. Ty bývají hodně proměnlivé,“ vysvětluje Ivan Rychlík, který projekt zaměřený na rozpoznávání salmonel řídil. A právě podle těchto proměnlivostí lze kmeny rozlišovat.
„Uplatnili jsme poznatky z genetiky v praxi, a to je příjemné,“ pochvaluje si výsledky docent Rychlík. Metodu, kterou s kolegy připravil, využívají lékaři a hygienici. „Ti se ostatně podíleli už na samotném projektu,“ podotýká Ivan Rychlík. Financovalo ho ministerstvo zemědělství z balíku peněz určených na vědu a považuje ho za excelentní. Mimo jiné i proto, že se jeho výsledky rychle dostaly do praxe.
O praktické uplatnění svých poznatků se ostatně snaží i další výzkumné ústavy. „Radíme chovatelům, jak pozměnit výživu krav, aby produkovaly mléko v požadované kvalitě. Naše poznatky by jim měly pomoci dosáhnout lepších ekonomických výsledků,“ říká Ondřej Kopp, jednatel Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně.
Trest pro neposlušný ústav Ministerstvo zemědělství letos rozděluje celkem 400 milionů korun. A zájem o ně není rozhodně malý: do poslední veřejné soutěže se přihlásilo 279 projektů, peníze dostane jen devatenáct. „Do žádosti jsme museli jasně napsat, kolik peněz půjde na odměny pro vědce, kolik na nákup materiálu atd., zhruba 20 procent rozpočtu projektu také zůstane ústavu na krytí režijních výdajů. Je to příspěvek na jeho chod,“ popisuje docent Rychlík a dodává, že finance využili přesně podle smlouvy.
A jak vše probíhá v praxi? Peníze, které konkrétní vědec nebo tým vysoutěží, přijdou z ministerstva na účet výzkumného ústavu. Ten by je pak měl rozdělit mezi badatele.
Ve Výzkumném ústavu pro chov skotu v Rapotíně si ovšem zmíněná pravidla vykládají poněkud „volněji“. Vědcům například ne vždy proplatí odměny předepsané ve vysoutěžených projektech.
„Odměňujeme je podle toho, jak plní své úkoly,“ říká Ondřej Kopp a dodává, že badatelé přece pravidelně dostávají základní platy. Projekty ale mnohdy trvají třeba pět let. „Může se stát, že vědcům vyplatíme odměnu až na konci,“ připouští Ondřej Kopp.
Jenže stávat by se to nemělo. „Výzkumné ústavy, které jsou společnostmi s ručením omezeným, nemohou převádět žádné peníze z dotací z roku na rok,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Dita Vrbová. A Rapotín právě mezi „eseróčka“ patří.
Odbor auditu a supervize ministerstva zemědělství koncem minulého roku hospodaření rapotínského ústavu kontroloval, a to na žádost policie. Té pak předal zprávu o zjištěných nedostatcích. Mluvčí ministerstva zemědělství ovšem nechce výsledky kontroly podrobněji komentovat. Sdílnější není ani policie. „Prošetřujeme osoby odpovědné za chod ústavu,“ říká mluvčí šumperské policie Josef Bednařík a upozorňuje, že ekonomické oddělení, které má případ na starosti, zatím k žádnému závěru nedospělo.
A jaký trest „neposlušnému“ ústavu hrozí? Špatnou rozpočtovou kázeň může ministerstvo potrestat zastavením projektu, neoprávněné využití peněz vyřazením ústavu z veřejných soutěží na tři roky. K tomu ovšem v poslední době nesáhlo. Případné vrácení dotace může požadovat jen finanční úřad.
