Avšak: i když král je mrtev, vojsko, které vyslal do boje před svou smrtí, dál vítězí v poli. Boj mezi otci probíhá totiž především v těle samice. Ty se sice páří s co největším počtem samců, ale to neznamená, že by ve vrhu byli všichni její partneři zastoupeni rovnoměrně.
Jak ukázal experiment Diany Fisher z Australian National University v Canbeře zveřejněný roku 2006, vakomyši Stuartovy si ušetřily výběr partnerů: Samice přijme všechny uchazeče a nechá jejich genetický materiál bojovat mezi sebou.
Jak zjistili výzkumníci, čím více má samička partnerů, tím více má i potomků. Podobný mechanismus lze patrně najít u řady druhů, ale u málokterého je tak přesvědčivě popsán a dokázán, jako u vakomyši Stuartovy.