Němci odstaví jaderné elektrárny postavené před rokem 1980. Například Francouzi ale oznámili, že zůstanou jen u kontrol svých jaderných elektráren.
BERLÍN/PRAHA Dramatické události v japonské atomové elektrárně čím dál více rezonují ve světové jaderné energetice. A nejrazantněji v Německu.
Vláda kancléřky Angely Merkelové včera učinila další radiální krok, který má umlčet hlasy, jež vyjadřují obavy z bezpečnosti nukleárních zařízení. Byť prozatím se Merkelová spíše stává terčem kritiky, že pouze nadbíhá voličům před nadcházejícími zemskými volbami, neboť se obává další prohry.
Už v pondělí německá vláda oznámila, že na tři měsíce pozastavuje své dřívější rozhodnutí, že prodlouží životnost jaderných elektráren v zemi v průměru o zhruba 12 let.
Včera Merkelová nechala uzavřít sedm starších jaderných elektráren – taktéž do půlky června. Německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen k tomu dodal, že není vůbec jisté, že budou opět zprovozněny.
„Elektrárny, které byly zprovozněny před koncem roku 1980 ... budou po dobu moratoria uzavřeny,“ oznámila Merkelová a zdůraznila, že nejde o dohodu s jejich provozovateli, nýbrž výhradně o vládní nařízení. V některých ze sedmi dotčených elektráren nicméně již utlumování provozu začalo.
V provozu tak zůstane jen deset nukleárních zařízení, jedno z nich – problémová elektrárna Krümmel – prý ale bude dál odstavena. Podle německých vládních expertů ovšem výpadky v dodávkách proudu nehrozí, ztracené kapacity prý dostatečně nahradí uhelné, solární a větrné elektrárny.
To však neznamená, že se rozhodnutí vlády Angely Merkelové nesetkalo s kritikou. „Panika a stranická politika jsou špatnými rádci,“ nechal se například podle agentury Reuters slyšet šéf Německé komory průmyslu a obchodu Hans Heinrich Driftmann. A předák opozičních sociálních demokratů Sigmar Gabriel to v televizi ARD rovnou nazval „průhledným trikem“.
Německo totiž čekají další troje zemské volby včetně důležitého Bádenska-Württemberska a Merkelová se bojí opakování neúspěchů z počátku tohoto roku.
Francie: Je to absurdní Obavy německých politiků – ať už skutečné, či pouze proklamované – se ovšem neomezují pouze na jejich území. Bavorský ministr životního Markus Söder například po včerejší schůzce zástupců dotčených spolkových zemí s Merkelovou podotkl, že o bezpečnosti atomových elektráren by Němci měli jednat i se sousedními zeměmi. „Česko a Francie jsou totiž blíž než Japonsko,“ citovala jej ČTK.
Francie sice podobně jako Rusko a další země oznámila, že fungování svých jaderných zařízení prověří, přímou souvislost s japonskou katastrofou ale odmítla. „Je absurdní tvrdit, že jádro má být zavřeno,“ prohlásil francouzský premiér François Fillon. Jeho země přitom patří se svými 58 jaderným reaktory mezi světové mocnosti a z jádra získává podle agentury Bloomerg tři čtvrtiny své elektřiny.
Od budování nových jaderných elektráren se nechce nechat odradit ani Itálie. Vládu Silvia Berlusconiho ale letos čeká referendum, zda bude zákaz z roku 1987 opravdu zrušen.
***
23procent elektřiny nyní získává Německo z jádra
Dočasné odpojení se týká německých elektráren postavených před rokem 1980: Neckarwestheim I, Isar I, Biblis A a B, Philippsburg I a Unterweser a již nyní odstavené severoněmecké elektrárny Brunsbüttel. Dohromady mají výkon 7419 MW, což je téměř výkon čtyř Temelínů.
Celkem vzniklo v Evropě 94 jaderných elektráren, z toho počtu je v provozu 50 a trvale odstaveno 44.
