Z necelých osmi tisíc zbědovaných vězňů, kteří zůstali na místě, kde nacisté během pěti válečných let zavraždili přes milion lidí, totiž dnes žijí poslední stovky. Několik desítek z nich se zúčastnilo včerejší vzpomínkové slavnosti, na kterou přijelo vedle politiků a diplomatů i mnoho mladých lidí z Německa, Polska a dalších zemí.
Mnozí z bývalých vězňů, jimž je většinou hodně přes osmdesát let, se i včera dělili o své hrůzné vzpomínky na pobyt v tomto nejznámějším vyhlazovacím koncentračním táboře. „Moje dětské tělo do sebe nasálo hrůzu smrti, zanedbání, hlad a těžkou nemoc,“ citovala zpravodajka ČTK vyprávění Evy Umlaufové, která se dostala do Osvětimi v roce 1944, když jí byly dva roky. „Do mé duše se zapsalo lidské ponížení, strach ze smrti, horor. Tyto vzpomínky se mohou kdykoli vrátit,“ dodala jedna z „nejmladších“ pamětnic.
Německý prezident Wulff, který jako první hlava Spolkové republiky patří už k poválečné generaci Němců, uvedl, že i on cítí na místě jako Auschwitz „historickou odpovědnost“. „Název Auschwitz jako žádný jiný symbolizuje zločiny, jichž se Německo dopustilo na milionech lidí,“ uvedl podle agenturních zpráv při své návštěvě Osvětimi. „Máme kvůli tomu historickou odpovědnost, která nesouvisí s individuální vinou,“ řekl jménem své generace Němců Wulff. V přítomnosti polského prezidenta Komorowského připomněl fakt, že vedle toho, že byl Auschwitz centrem holokaustu, byl i místem, kde zahynuli lidé mnoha jiných národností, především Poláci. „Polsko a jeho obyvatelé nepředstavitelně trpěli pod nacistickým rasovým šílenstvím,“ dodal Wulff.
Peníze na Auschwitz S postupujícím časem nemizí jen přímí pamětníci, ale chátrá i obrovský areál koncentračních táborů Auschwitz a Birkenau. „Poslední vězňové odcházejí. Přijde čas, kdy se oslavy budou konat bez jejich účasti,“ uvedl včera jeden z vězňů tábora, nestor polské diplomacie Wladyslaw Bartoszewski. „Je třeba udělat všechno pro to, aby toto místo nezmizelo,“ řekl. Připomněl, že zahladit stopy po zločinech chtěli na konci války právě nacisté, kteří zbořili většinu Birkenau.
Právě Bartoszewski stál u zrodu nadace, která má zajistit prostředky na opravy a rekonstrukce budov tábora a sbírek památek po zavražděných vězních. Mezinárodní nadace chce shromáždit 120 milionů eur (asi tři miliardy korun) a z úroků a výnosů tohoto vkladu pak trvale financovat opravy tábora a vědeckou činnost zdejšího muzea.
Polovinu částky věnovalo Německo, dalších dvacet milionů eur další státy, například Rakousko. Česko přispělo částkou dvou milionů korun a během předsednictví EU uspořádalo v roce 2008 v Terezíně dárcovskou konferenci.
***
Fond paměti * 120 milionů eur je určeno na konzervaci bývalých táborů. * Do fondu nejvíce přispělo Německo. Mnoho států EU však zatím fond zcela ignoruje.
