PRAHA Program 62. ročníku mezinárodního divadelního festivalu v Avignonu, který potrvá do 28. července, si vytkl za cíl vyslovit se k současné politice a jejím souvislostem. Jeho dramaturgie chce rovněž představit divadlo, které je protiváhou současnému trendu zjednodušování umělecké výpovědi a připomenout tak, že inteligentní diváci umějí přemýšlet. Castelucciho rodinný podnik Hlavními osobnostmi letošního Avignonu jsou francouzská herečka Valérie Drévilleová a italský režisér Romeo Castelucci, tvůrce tzv. nového divadla – žánru, který u nás poněkud nepřesně označujeme jako cool styl.
Bezmála padesátník Castelucci založil svůj soubor Societas Rafaello Sanzio v roce 1981 v Ceseně ve staré železárně. Jde o rodinný podnik: manželka je dramaturgyně, sestra autorka. Castelucci se kromě režie věnuje i scénografii a vždy dělal výrazně výtvarně zaměřené, vizuální a emočně vypjaté divadlo, které spojuje řadu žánrů. Je pro něj typické využívání nových technologií, aniž by ovšem rezignoval nebo jakkoliv upozaďoval herectví. Mezi jeho speciality patří i práce s dětmi.
Festival nabízí dva profilové projekty. Je to především unikátní inscenace Claudelova Poledního údělu (Partage de midi), pod níž jsou podepsáni čtyři herci (Valérie Drévilleová, Jean-François Sivadier, Nicolas Bouchaud, Gaël Baron). Tříhodinová hra s řadou autobiografických prvků, v níž se odrážejí i autorovy zážitky z pobytu v Číně včetně známého boxerského povstání, je impozantní freskou o hledání životního smyslu. U nás dílo nebylo nikdy uvedeno (vyjma ochotnického souboru v Ústí nad Orlicí), ve Francii hru režíroval v Comédie francaise v roce 1975 režisér Antoine Vitez, který zemřel před osmnácti lety a Claudelovu dílu se věnoval kontinuálně. Ostatně Valérie Drévilleová s Vitezem úzce spolupracovala, a tak má letošní Avignon na programu i sérii seminářů o životě a díle tohoto slavného režiséra.
Peklo na nádvoří Papežského paláce Dalším očekávaným titulem je kompletní provedení Dantovy Božské komedie v režii Romea Castelucciho. První díl Peklo se odehraje přímo na známém nádvoří Papežského paláce, Očistec a Ráj uvidí diváci v dalších historických budovách Avignonu. Na festivalu se představí i českým divákům dobře známý německý režisér Thomas Ostermeier, častý host pražského festivalu německého divadla (například Disco Pigs). Podílí se na vedení berlínské Schaubühne a do Avignonu přiveze svou inscenaci Hamleta, která má údajně výrazně politický výklad.
Paralely, koláže, videoinstalace Trojici Shakespearových tragédií z římských dějin (Coriolanus, Julius César, Antonius a Kleopatra) uvede nizozemský režisér Ivo van Hove se souborem Toneelgroep Amsterdam. Opět jde o projekt hledající v klasickém textu společenskopolitické paralely s dnešním stavem světa. Mezi originální autorská díla na pomezí žánrů patří i Třesu se 2 (Je tremble) Joëla Pommerata. Svébytný tvůrce pracuje nevšedním způsobem s výtvarnem, hudbou a pohybem. Skládá jakousi jevištní koláž, pracuje s fragmenty textů, zvuků. Inscenace navazuje na první část, která vznikla před rokem.
V letošním programu jsou i jiná slavná jména patřící k výbavě každého významného festivalu: například se známou inscenací Soňa přijede režisér Alvis Hermanis, hudebně divadelní videoinstalaci představí skladatel Heiner Goebbels.
Avignonský festival má od roku 1963 i svůj off program, který se koná v mnoha lokalitách města i okolí.
***
Tříhodinová hra s řadou autobiografických prvků je impozantní freskou o hledání životního smyslu
