Matce samoživitelce, která žije od výplaty k výplatě, zvedne majitel bytu kvůli všeobecnému zdražování nájem. V kombinaci s vyššími náklady na potraviny a dražšími energiemi to již neutáhne a nájem přestane platit. Brzy musí byt opustit.
To je jen jeden ze scénářů, které v poslední době nutí lidi vyhledat služby azylových domů. Zájemců o tento typ dočasného bydlení totiž přibývá. „Zájem roste stejným tempem, jako se zvyšují náklady na bydlení, které obzvláště samoživitelé a starší lidé, ale i jednotlivci, přestávají zvládat. A stále se zvyšuje,“ odpovídá na otázku, zda azylové domy zaznamenávají zvýšený zájem o své služby Iva Kuchyňková z Charity ČR, která jich provozuje hned pětašedesát a k tomu další dva domy na půli cesty.
„Je stále obtížnější udržet si bydlení, a to nejen z důvodu dostupnosti s ohledem na aktuální náklady za bydlení a energie, ale i z důvodu toho, že pronajímatelé chtěli poskytnout kapacity bydlení uprchlíkům z Ukrajiny, jiní chtějí lukrativnější podnájemníky a tak podobně,“ vysvětlila.
Není jediná, kdo pozoruje zvýšený zájem. Že lidí, kteří si už nemohou dovolit bydlení ve standardních, komerčních podmínkách, je čím dál více, potvrzuje i Michaela Nováková, ředitelka pražského azylového domu pro matky s dětmi Otevřené srdce. „Skoro denně někdo telefonuje a hledá ubytování, ve většině případů to potřebují ihned nebo do týdne,“ říká.
Máme plno, počkejte čtvrt roku
Sehnat místo v azylovém domě v řádech dnů nebo dokonce i týdnů je však v Česku prakticky zázrak. Celkem jich je v zemi 213, kapacita činí 7 240 lůžek. Ta byla po většinu roku plně obsazená i předtím, než přišla současná krize. Volněji mívaly azylové domy leda v létě, s příchodem zimy se pak kapacita opět plně obsadila. Nyní, v důsledku zdražování a příchodu uprchlíků z Ukrajiny, je však situace ještě horší.
„Vhledem k současné situaci, kdy k nám přicházejí lidé z válkou zasažené Ukrajiny, jsou azylové domy zaplněné i nyní v letních měsících,“ uvedl Jakub Augusta z odboru komunikace ministerstva práce a sociálních věcí.
Na místa v azylových domech proto existují pořadníky. „Čekací doby se nejčastěji pohybují mezi jedním až třemi měsíci. Je to podle lokality a aktuální obsazenosti azylového domu. U neúplných rodin záleží čekací doba také na velikosti rodiny,“ popsala Kuchyňková z Charity ČR.
„Pořadník máme, většinou čeká asi tři až pět maminek,“ uvedl zase Michal Trčálek, ředitel vsetínského Azylového domu pro ženy, matky a děti.
Podle Dany Pavlouskové, ředitelky Klubu svobodných matek, je proto nyní téměř nemožné bydlení v azylovém domě v relativně krátkém čase sehnat.
Situaci zhoršila uprchlická krize
Provozovatelé azylových domů se navíc shodují, že zatímco poptávka po službách roste, zařazovat lidi do běžného života v jiném typu bydlení je čím dál náročnější. Prodlužuje se proto doba, kterou lidé v zařízení stráví.
„Klienti, kterým poskytujeme sociální službu, nemají následné ubytování. Domnívám se, že to ovlivnilo to, že byty patřící magistrátu a městské části byly použity pro Ukrajince,“ uvedla Nováková.
„Množství možností odejít z azylového domu do běžného bydlení za takové náklady, jaké se dají zvládnout, se snižuje. Situace je navíc zhoršena potřebou ubytovat v Česku uprchlíky z Ukrajiny. Pracovníci z azylových domů tak mají jen velmi malé možnosti vracet rodiny či jednotlivce do běžného bydlení. Často od nich slýchám, že vždy bylo velmi těžké najít adekvátní bydlení za rozumnou cenu, ale v této době je to ještě těžší,“ potvrzuje Kuchyňková.
Na podzim se přitom situace v azylových domech pravděpodobně dále zhorší. O ještě větším navýšení zájmu totiž hovoří nízkoprahové služby pro lidi bez domova. „Například kolegové z Hradce Králové hlásí, že je moc nových lidí, kteří začali nízkoprahové centrum navštěvovat v posledních dvou až třech týdnech,“ vysvětlila Kuchyňková. Až se venku ochladí, tento další nápor pocítí právě azylové domy.
Snižování platů, úspory na topení
Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí upozorňuje, že azylové domy nejsou jediným druhem sociálních služeb, které podporují lidi bez přístřeší. Kromě toho existují třeba i noclehárny či chráněné bydlení.
„Dostatečnost nebo nedostatečnost kapacit vždy závisí na aktuální situaci, což platí o všech sociálních službách. V době uprchlické krize jsou plně zaplněné, nicméně jindy bývají naopak v podstatě prázdné. Je vždy potřeba optimalizovat kapacity tak, aby se dostalo na ty, kteří službu nutně potřebují, ale i s ohledem a to, že naddimenzování by znamenalo, že veřejné prostředky budou vynakládány neefektivně na udržování prostor, které se zaplní třeba až s příchodem podzimu,“ uvedl.
Resort podle něj vytíženost reflektuje, připravil proto mimořádný dotační titul pro sociální služby, které se zapojily do pomoci uprchlíkům.
Přesto při tom všem trápí azylové domy i všudepřítomné zdražování. „Dopady nedostatku financí jsou pro nás velmi tíživé, na rok 2022 jsme na poskytování sociálních služeb ve srovnání s rokem 2021 obdrželi nižší dotace. Museli jsme přistoupit ke snížení mezd sociálních a ostatních pracovníků, což je vzhledem k všeobecnému zdražování velmi nepříjemné,“ uvedl například Trčálek.
„Zdražování pociťujeme a intenzivně řešíme rozpočet,“ souhlasí Radka Jonasová z Centra sociálních služeb Brno. Ceny svých služeb ale zatím klientům nezvýšili.
„Počítáme s dodatečným dofinancováním sociálních služeb ve výši 3,2 miliardy korun nad rámec běžných provozních dotací. Celkově tak letos sociální služby dostanou 23,6 miliardy korun, což je opět více než loni,“ uvedl Augusta.
