Babiš na dotaz iDNES.cz vzkázal, že se k záležitosti vyjadřovat nebude.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce.
Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.
Státní zástupce se podle mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly věnoval primárně otázce sousedního a relevantního trhu. Soud v lednu konstatoval, že Agrofert z Babišových svěřenských fondů a Farma Čapí hnízdo si vzájemně nekonkurovaly na stejném relevantním trhu.
Šaroch podle mluvčího v odvolání řeší otázku zeměpisného trhu, ale i faktické konkurenci zejména restauračních služeb.
Podle Šarocha soud dále při zhodnocení toho, zda Babiš s Nagyovou obešli zákon tím, že uměle vytvořili podmínky pro získání dotace, dostatečně nezohlednil výpověď jednoho ze svědků. V odvolání žalobce podle Cimbaly poukazuje i na časovou chronologii případu.
„Po podrobném rozboru jednotlivých zjištění vyplývajících z provedeného dokazovaní lze dle státního zastupitelství shledat, že hlavním sledovaným cílem souboru všech kroků učiněných obžalovanými při vyvedení společnosti a změně její právní formy bylo získání dotace,“ uvedl Cimbala.
9. ledna 2023 |
Státní zástupce podle něj také rozporuje, že konkrétní způsob vyvedení společnosti sledoval záměr umožnit podnikání členům Babišovy rodiny. „Vyjma získání dotace nebyl zjištěn jiný závažný důvod nebo ekonomický důvod, proč byla zvolena právní forma v podobě akciové společnosti s akciemi na majitele,“ popsal Cimbala.
Tvrzení o důvodnosti takové operace podle něj navíc nekorelují s prokázanými skutečnostmi, kdy jeden z tvrzených akcionářů akcie nikdy nevlastnil. To, že akcie společnosti nikdy neměl, vypověděl u městského soudu politikův syn Andrej Babiš mladší.
Státní zástupce také poukázal na poznatek, že akcie, které údajně patřily Babišovi mladšímu, fakticky nabyla jiná osoba, což dále znejišťuje závěr o vyvedení společnosti, aby mohla vzniknout rodinná firma.
Cimbala uvedl, že další Babišovi příbuzní se sice podíleli na výbavě interiéru či jiných aktivitách, akcionářská práva podle názoru žalobců také fakticky nevykonávali.
„Naopak řada provedených důkazů a svědeckých výpovědí dokládá zvýšený zájem obžalovaného o udržení si faktické kontroly nad daným projektem, a to nikoliv pouze ve smyslu otcovské pomoci dětem, které chtějí podnikat, ale ve smyslu vlastního zájmu o realizaci svého nápadu,“ uvedl mluvčí.
Tvrzení o vyzkoušení podnikání podle mluvčího také naráží na skutečnost, že už v počátku byla společnost zatížena několikasetmilionovým dluhem. Projekt byl také podle Agrofertu rizikový a proto ho nechtěl realizovat v rámci své struktury.
„Závěrečným návrhem je, aby soud odvolací pro uvedené nedostatky zprošťující rozsudek soudu nalézacího zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí,“ uzavřel Cimbala.
Policie se případem zabývala od roku 2015, Babiš s Nagyovou byli stíháni od roku 2017. Babiše musela ke stíhání několikrát vydat Sněmovna, nejprve v září 2017, následně v lednu 2018 v novém složení a naposledy v březnu 2022. Pražský městský soud případ projednával od loňského září, osvobozující rozsudek vynesl letos v lednu. Šaroch se proti verdiktu odvolal v polovině dubna.
