Na otázku, jestli by menšinová vláda sestavená z ministrů hnutí ANO doplněná nestranickými odborníky získala důvěru, odpověděl, že neví. Nikdo z politických soků dosud neřekl, že by byl ochoten takovou vládu umožnit. Babišova slova o odbornících, kteří by doplnili ministry ANO ve vládě, považuje Kalousek za marketingovou mlhu. Ministr je vždy politik, řekl.
Babiš nicméně poukázal na to, že sociální demokracie, lidovci i komunisté nyní horlivě jednají o povolebním uspořádání a vnitrostranických záležitostech. „Mají své problémy, oni neuspěli ve volbách a členové oprávněně žádají hlavy,“ uvedl.
Babiš si jde splnit sen, že chce vládnout sám, uvedl Fiala. I vláda s odborníky by musela získat úplně stejnou podporu jako každá jiná, dodal.
ČSSD míří do opozice. Na pokusné balonky, které hnutí ANO vypouští do médii, reagovat nebudu.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 27. října 2017
Bývalý ministr financí už jedná s ostatními stranami, první kolečko vyjednávání je již u konce. Zatím ale bez úspěchu. Pouze šéf SPD Tomio Okamura řekl, že účast ve vládě má smysl a odhadl, že Babiš přijde s menšinovou vládou doplněnou o odborníky, které mu „dodá“ prezident Miloš Zeman.
  |
Babiš serveru iDnes.cz k tomuto tvrzení uvedl: „Nevím, proč to pan Okamura říká, on stále moc mluví. Pan prezident řekl, že to je moje kompetence, nenavrhl žádné jméno“.
„To, že okolí prezidenta se možná snaží a pracuje na nějaké vládě, kterou mu budou chtít podstrčit, to se nedá vyloučit, protože v Praze po hospodách se povídá leccos, ale ze strany pana prezidenta absolutně ne,“ sdělil dále šéf ANO.
Kabinet v čele s Babišem by mohl vést zemi dlouho i v demisiVláda v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem, pokud by byla jmenována, by čistě teoreticky mohla vládnout dlouhou dobu navzdory tomu, že by nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Zemi by vedla v demisi. Ani marné vyčerpání všech tří pokusů o sestavení kabinetu s důvěrou poslanců totiž nutně nemusí vést k rozpuštění dolní komory a tím k předčasným volbám. Prezident po třetím neúspěšném pokusu Sněmovnu podle ústavy rozpustit může, ale nemusí. Kabinet v demisi by tedy mohl vydržet i celé volební období. První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a jmenování ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové Sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí. Do čela dolní komory by mohli poslanci zvolit na ustavující schůzi zatím favorizovaného Radka Vondráčka za ANO. Jeho protikandidátem bude předseda ODS Petr Fiala. I šéf dolní komory může navrhnout prezidentovi ke jmenování stejného premiéra a případně i ostatní členy kabinetu. Do jejího čela by tedy mohl opět nominovat Babiše. Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění Sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru "může". Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 ze 200. Prezident Miloš Zeman mluvil ve čtvrtek o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti. "Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit Sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi," řekl v televizi Barrandov. Do celého procesu ale mohou zasáhnout i lednové prezidentské volby. Vzejde z nich hlava státu, jíž začne pětileté funkční období v březnu. Zeman místo na Hradě obhajuje. Může však uspět některý z dalších kandidátů s odlišným pohledem na postup ohledně vlády a Sněmovny. Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), která vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil jiný kabinet, jenž ve Sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, Sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby. |
