Ten poslední ukázal, že na kauze údajného únosu Babišova syna na okupovaný Krym nejvíc vydělalo hnutí ANO, meziměsíčně o 5,5 procentního bodu. Skandál spustila tajně pořízená nahrávka televize Seznam, kde hovoří Andrej Babiš junior, diagnostikovaný schizofrenik, jak se později ukázalo. „Noví voliči hnutí ANO téměř bez výjimky uvádějí, že důvodem pro změnu jejich volby, tedy přesun k ANO, byla právě zmíněná kampaň. Ta byla dle jejich názoru čistě vykonstruovaná s cílem poškodit premiéra, kterého proto chtějí podpořit,“ stojí v závěrečné zprávě průzkumu.
LN: Jakou jste při sbírání dat na nejnovější průzkum očekávali reakci? Čísla byla na první pohled poměrně překvapivá.
Variant bylo více, dopředu se těžko dalo spekulovat, jaká bude reakce. Když v minulosti vyplouvaly na povrch různé problematické záležitosti kolem premiéra Andreje Babiše, nejčastěji nebyla reakce žádná. Jeho voličské jádro je nijak nereflektovalo, takže nejočekávanější scénář byl tento.
Na druhou stranu i reakce posilující se dá velice dobře vysvětlit v návaznosti na to, když jsme se podívali na další otázky, které nám pomáhají vysvětlovat různé přesuny mezi voličskými preferencemi. Na první pohled to jisté překvapení bylo, ale když jsme se podívali hlouběji do čísel, vysvětlení bylo nasnadě.
LN: Jak si to tedy vysvětlujete? Bylo to povahou kauzy?
Vypadá to, že změna byla dána hlavně tím, že celá kauza byla dovedena do emocionální roviny, až k rodinným příslušníkům. I z výpovědí našich respondentů bylo cítit, že se v tuto chvíli postaví za Andreje Babiše, protože jim tlak médií a způsob, jakým byl tlak veden, přišel prostě už za hranicí.
LN: Lze říci, jaký je profil voličů, kteří se za premiéra postavili?
To je docela zajímavé – ti noví voliči se rekrutovali ze skupin, které jsou pro hnutí ANO klíčové. Mezi těmi, kde je podpora dlouhodobě nižší, tedy voliči do 50 let, voliči se spíše vyšším vzděláním, městští voliči, kde má ANO spíše menší podporu, právě v těchto skupinách se preference v podstatě nezměnily, jde o posuny na hranici statistické chyby. Ale když se podíváme na skupiny, které hnutí ANO podporují dlouhodobě, to znamená starší část populace, lidé, kteří nemají maturitní vysvědčení, z venkovských oblastí nebo menších okresních měst, mezi nimi preference vzrostly zhruba o deset procentních bodů. Když se zisk v těchto dvou podobně velkých skupinách zprůměruje, dostaneme onen zhruba pětiprocentní nárůst. Vypadá to, že se dále profiluje skupina lidí, která stojí za premiérem Andrejem Babišem a ještě více se odděluje od těch, kteří mu nemohou přijít na jméno.
LN: Společenský příkop se prohlubuje a radikalizuje?
Je to přesně tak. Polarizace pokračuje dál, je to krásně vidět na nových číslech.
‚Dochází ke koncentraci voličské přízně u tří největších stran‘
LN: Když se ještě zeptám na nové podporovatele, které přivedla nová kauza, lze říci, že jde o rekruty z voličských skupin SPD, KSČM a ČSSD? Nebo je to iz řad nevoličů?
Je to obojí. Pokud jsou to lidé, kteří i dříve byli ochotní přijít k volbám, přicházejí typicky od těch stran, které jste jmenoval. Ten trend vidíme dlouhodobě – vypadá to, že za poslední měsíc až dva dochází k nějaké koncentraci voličské přízně u tří největších stran. Není to jenom u voličů ANO, je to i na druhé straně barikády. To znamená Piráti a ODS.
Vypadá to, jako by se česká společnost dále štěpila, ale trochu se i nevědomky chystala na nějaký velký politický střet, na klíčový ideologický střet. Snaží se stát za těmi stranami či lídry, kteří jsou schopni tu nadcházející bitvu vyhrát.
Volby by vyhrálo ANO. ‚Mediální humbuk kolem Babiše má opačný efekt, než se čekalo,‘ míní analytik |
LN: Zmínil jste, že jsou tři subjekty, které posilují. Jak je na tom středové hnutí STAN?
V tuto chvíli jsou jejich preference stabilní. Hnutí STAN znatelněji posílilo kolem komunálních voleb, celkem přirozeně tady dosáhli solidních výsledků. Domníváme se, že jejich voliči z komunální úrovně si volbu mohli částečně přenést do úrovně celostátní. Ale tento efekt bude pravděpodobně v čase zase postupně vyprchávat. Měsíc nebo dva po komunálních volbách nevidíme významnější změny, ale dlouhodobě předpokládáme stagnaci nebo mírný pokles zpátky k číslům z letních měření.
Je také dobré říct, že jde o stranu takzvané druhé volby, proto je její potenciál dlouhodobě výrazně vyšší než procento lidí, kteří jí pak skutečně odevzdají hlas. Stranám tohoto typu by lépe svědčila nějaká forma preferenčního volebního systému spíše než systém poměrný, jehož prostřednictvím volíme nyní.
v číslech klesá ČSSD a SPD
LN: Jaké byly trendy v posledních dnech nebo týdnech před ukončením průzkumu? Prohlubovala se tendence?
Velikost vzorku, na kterém trendy zkoumáme, neumožňuje dělit výsledky po jednotlivých dnech, ale můžeme je rozdělit na sběr v první a druhé polovině intervalu. V naší závěrečné zprávě je uvedeno, že sběr probíhá během tří týdnů, ale abych byl ještě přesnější, je to tak, že se sbírá během prvního týdne, pak je týden zcela pauza a pak se sbírá ve třetím týdnu. To znamená, že polovina sběru proběhla před vypuknutím kauzy, naopak celá druhá polovina probíhala v době, kdy kauza byla v plném proudu, respektive začínala doznívat.
A tady ty rozdíly byly velice markantní, proto naše závěry jsou tak jasné a stojíme si za nimi. Když se podíváme například na otázku, odkud kam voliči přicházejí, kdo jsou ti noví voliči, pak ve druhém týdnu bylo nových voličů hnutí ANO zhruba třikrát tolik, než kolik je „běžný provoz“. Nějaké přesuny probíhají neustále a je to přirozené, ale tento trojnásobný nárůst je natolik markantní, že závěr je úplně jednoznačný.
LN: V propadu to bylo také tak jednoznačné?
Odliv od menších stran je de facto způsobený tím, že naopak dochází ke koncentraci politické síly u těch tří největších. Takže bych to v tuto chvíli neměl ani tak za zlé menším stranám; není to ani tak jejich pokles jako vzrůst těch velkých. Ano, samozřejmě, v číslech vidíme, že nám klesá SPD, ČSSD, ale je to právě proto, že voliči koncentrují přízeň k hnutí ANO.
LN: Je to jen odhad, ale myslíte, že to může dospět k situaci, kdy v parlamentu budou tři čtyři strany?
Úplně vyloučené to není, vlastně to není až tak nepravděpodobné. Když se podíváme na nynější trend, samozřejmě těžko říci, co se stane v dalších dvou letech. Ale kdyby měl trend pokračovat, byť i pomalu, opravdu to může skončit tak, že pětiprocentní hranici překročí tři strany. Skutečně je to však jen jeden z možných scénářů.
LN: Vývoj bude asi zajímavý i vzhledem k příštím prezidentským volbám, protože je tu jasně nalajnovaný terén a půjde o to, do jakého tábora se adepti na hlavu státu postaví. Je to tak?
Je to ještě strašně daleko a bude velice záležet na tom, jací kandidáti se postaví do zástupu, protože Miloš Zeman už mezi nimi nebude. Je velká otázka, jestli by pak někoho postavilo hnutí ANO a striktně za ním stálo, jak se k tomu postaví opozice. V posledních volbách neměla vlastní politické kandidáty. Samozřejmě někomu vyjadřovala podporu, ale vyloženě vlastní straničtí kandidáti v jejich řadách nebyli. Tohle všechno bude ohromně ovlivňovat výsledek volby a v tuto chvíli je to naprosto nepredikovatelné.
LN: Jaký je potenciál Pirátů a ODS? Mohou čerpat od uvadajících stran, jako je KDU-ČSL, TOP 09, částečně ČSSD?
Konkrétně u Pirátů je to velice těžké odhadnout, na jejich preference je třeba dívat se i z toho pohledu, že nemalá část voličů, zejména to mladé jádro, je poměrně dost vlažné, co se týče volební účasti. Takže ano, do volebního modelu mohou vstupovat jako potenciální voliči této strany, ale je třeba kalkulovat s tím, že priority mladých lidí jsou nastaveny jinak, a bude velkým úkolem Pirátů, ostatně jako už u posledních voleb, je nějakým způsobem aktivizovat. Rozptyl volebního výsledku může být celkem velký.
Co se týče ODS, tam to skutečně vypadá, že podobně jako ANO luxuje hlasy od levicových stran a SPD, ODS si přebírá voliče TOP 09, z menší míry STAN a KDU-ČSL, u těchto dvou to funguje jenom u části elektorátu. Když si děláme studie, kde počítáme i volební potenciál, ODS ho ještě nemá zcela naplněný, vychází nám někde mezi 20 až 25 procenty. Ještě nějaký prostor pro růst tam tedy existuje.
‚Voliči Pirátů nejsou politicky jasně vymezení lidé‘
LN: A co se týká profilu nově příchozích potenciálních voličů Pirátů? Najednou je to síla atakující dvacet procent, kde se vzala?
V rámci politického přesvědčení jsou hodně nevyhranění, je to vidět i na tom, že Piráti čerpají v podstatě ze všech stran, snad s výjimkou SPD a komunistů, možná ještě ČSSD. Nejsou to politicky jasně vymezení lidé. Vidí Piráty jako pořád ještě novou protestní stranu, která chce dělat politiku úplně jinak než starší garnitura. Piráti ještě stále těží z tohoto protestního étosu, i proto, že ještě nepřijali vládní odpovědnost a nemuseli naplno ukázat, jak by problémy této země řešili.
LN: Piráti podobně jako dříve hnutí ANO jsou stranou, která bojuje proti takzvaným kamenným stranám. Je mezi nimi podobnost?
V tomto jistá podobnost je, ale přestože prvotní rétorika se může shodovat, postupem času se ty dvě strany vyprofilovaly naprosto jinak. Zatímco ANO během předcházejících let sebralo drtivou většinu levicových hlasů od ČSSD a KSČM, Piráti cílí na úplně jinou skupinu.
LN: Když si vybavíte starší průzkumy, je hnutí ANO, respektive Babiš prvním politikem, který sílí navzdory skandálům a aférám? Objevil se dřív politik nebo subjekt, který by na skandálech posiloval?
Máte pravdu, že žádný takový si nevybavuji. Minimálně od roku 2013, kdy děláme průzkumy pro Českou televizi, určitě ne, ale i když jdu dál do historie, žádná taková situace se mi nevybavuje. Vypadá to, že Andrej Babiš dokáže velmi obratně budovat svůj mediální obraz, který je v dnešní době klíčový pro práci s voličskou masou. Kauzu, která by ho na první pohled mohla potopit nebo která by v minulosti smetla snad všechny velké hráče, on dokáže překlopit na úplně druhou stranu. Dokáže velmi dobře pracovat s emocemi.
LN: Nakolik to svědčí o vzrůstající nedůvěře v média a jejich zpravodajský servis? Lze tam hledat souvislost?
Řekl bych, že ano. V této souvislosti mě napadá jiný průzkum, který jsme nedávno dělali na velkém vzorku české populace; 60 procent Čechů se ztotožnilo s tím, že velká média včetně veřejnoprávních záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace, přesně takto byl výrok formulovaný. Pouze 7 procent lidí mělo opačný názor. Tato nedůvěra navíc roste s věkem, což vlastně znovu cílí na voličskou skupinu, která stojí za Andrejem Babišem a hnutím ANO. Nedůvěra k médiím je skutečně v české společnosti velice silná, i proto tahá současný premiér při konfrontaci s novináři za delší konec.
