Babiš je technolog moci, Zeman zase v žalostném stavu, vysvětluje protestsong rapper Lipo

„Padesát dětí, jedno políčko z dlouhýho filmu. A jejich přijetí by mohlo ohrozit tvou firmu. Tvou hlavní firmu, který říkáš ještě občas stát. Ta myšlenka je zvrhlá, přestávám se tomu smát,“ rapuje Lipo na začátku písně, z kontextu je patrné, že je mířena proti předsedovi vlády Andreji Babišovi (celý text najdete na konci článku). Ten se totiž v polovině září odmítavě vyjádřil k tomu, aby Česko přijalo 50 syrských sirotků.

„Marketing máš pestrej, svý role umíš dobře hrát. Ani s milionem hlasů v zádech nejsi demokrat. Kdyby vítr vanul jinak, tisknul bys ty děti k hrudi. Trendem pevná ruka lídra, sbírat za ty bludy body,“ pokračuje liberecký rodák

V písni, kterou za více než týden zhlédlo na video platformě YouTube necelých 50 tisíc lidí, se dále kriticky vyjadřuje i na adresu Miloše Zemana či Tomia Okamury (SPD). Společně s Babišem je označuje za obchodníky se strachem. Aktuální poměry pak s nadsázkou připodobňuje k nacistické historii.

„Cítil jsem, že mlčet k té situaci se začíná blížit tomu, že s ní souhlasím,“ říká Jonáš Červinka v emailovém rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Co vás k sepsání songu přimělo?
Tím posledním impulzem skutečně bylo, jak se premiér této země postavil vůbec k možnosti pomoci na našem území syrským sirotkům. Zároveň všechno, co v songu říkám, ve mně zrálo déle a tuto konkrétní záležitost to přesahuje.

Lidovky.cz: Je to pouze vyjádření vašeho názoru či zároveň apel na voliče? Co od toho očekáváte?
Především jde o vyjádření mého názoru. Cítil jsem, že mlčet k té situaci se začíná blížit tomu, že s ní souhlasím. Ať si její celkové vyznění přebere každý po svém. Budu rád, když vzbudí emoce. To hudba umí myslím lépe, než třeba esej.

Lidovky.cz: Z kontextu vyznívá, že text je zaměřený zejména proti premiéru Andreji Babišovi, místopředsedovi sněmovny Tomio Okamurovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Proč zrovna oni?
Protože na ně sedí označení obchodníci se strachem. Ale politika pragmatismu či alibismu, tedy víra, že věci se samy vyřeší či problém vyšumí, však postihuje větší část politické scény. Politici mají obavu z reakcí své voličské základny, a tak mlčí. To nahrává populistům, kteří naopak z těch silných prohlášení žijí. Hranice možného se pak pořád o trochu víc posouvají. Nikdo tu ještě nepřepisuje k obrazu svému Ústavu jako v Maďarsku, ale ten tlak na proměnu liberálního politického diskurzu tu je patrný. Zásadní otázka je, jestli si ho podaří udržet a přesvědčit lidi, že všechny další varianty jsou jen horší.

Liberecký rapper Lipo, vlastním jménem Jonáš Červinka.

Lidovky.cz: Jak se podle vás projevuje jejich obchodování se strachem, o němž hovoříte?

Být demokratem a státníkem neznamená pouze vycházet populisticky vstříc obavám svých voličů a posilovat tím své preference. Znamená to se i postavit za důležitá rozhodnutí, inspirovat a vysvětlovat. Tomio Okamura naplňuje beze zbytku představu obchodníka se strachem. Ze strachu žije a strach v lidech i záměrně posiluje. Nic jiného v podstatě už nenabízí.

Miloš Zeman, který prý v minulosti býval sociálním demokratem, nechal v nejvyhrocenější fázi prezidentské kampaně oblepit republiku billboardy s heslem „Stop imigrantům“ a dobrovolně řečnil na jednom pódiu s člověkem, který později přijel s Hummerem na Staroměstské náměstí převlečený za islamistu a začal do vzduchu střílet slepými náboji.

Lidovky.cz: A Andrej Babiš?
Andrej Babiš je v tomto ohledu problematičtější, ale i on jde na ruku obavám voličů a stylizuje se do role nového ochránce pevnosti Evropa, místo aby projevil alespoň symbolickou formou solidaritu s lidmi, jež postihly běsy občanské války.

Lidovky.cz: Není přesto paralela s nacistickou historií, kterou zmiňujete v textu písně, příliš silná?
Chápu, že na někoho může působit provokativně. Já tím obrazem chtěl poukázat na jedno: když bude liberální společnost z vlastní pohodlnosti v důležitých momentech mlčet či ustupovat, pak by mohla přijít chvíle, kdy už nebude kam ustupovat. A k tomu ten obraz společnosti v hotelu Adlon, na sklonku Výmarské republiky, myslím odpovídá dobře. Naše země nečelí žádné radikální migrační vlně. Šlo pouze o symbolickou pomoc a ta myšlenka byla už na svém počátku automaticky odmítnuta, protože šlo o lidi či děti z převážně islámské země. To je prostě fakt a něco to o nás vypovídá.

Lidovky.cz: V textu v této souvislosti uvádíte, že gesto odmítnutí zrcadlí Babišovy hodnoty. Co to je dle vás za hodnoty?
Vím, že jde hlavně o marketing, ale vezměme za svůj slogan Andreje Babiše „řídit stát jako firmu“. To zní sice přitažlivě a srozumitelně, ale v téhle perspektivě není místo pro nějaký smysluplný koncept lidských práv a solidaritu. Andrej Babiš je schopný technolog moci. Přál bych mu, aby sebral více odvahy dělat i státnická rozhodnutí.

Lidovky.cz: Mimo jiné se také pozastavujete nad otázkou, kdo v současnosti vykonává prezidentskou funkci. Rozporujete pozici Miloše Zemana?
Miloš Zeman je v žalostném stavu. To vidí všichni, co si nechtějí, nebo neumí lhát do kapsy. Byl jsem první, kdo lidi kolem sebe krotil, když ho shazovali za jeho vzhled či zdravotní stav. Ale bylo nezodpovědné znovu kandidovat. Teď to dává jen prostor pro větší realizaci lidí kolem něj. Těch, co z jeho funkce nějakým způsobem žijí a co si samozřejmě moc přáli aby byl podruhé zvolen.