Návrh zákona projedná koncem května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda.
Česká televize (ČT) ve stanovisku potvrzuje, že nadále preferuje systém televizních poplatků, který podle ní dlouhodobě zajišťuje stabilní, transparentní a předvídatelné financování veřejné služby a odpovídá běžné evropské praxi.
Podle České televize návrh zákona neodpovídá deklarovaným cílům modernizace legislativy, opomíjí některé klíčové instituty důležité pro fungování veřejné služby a v řadě oblastí není v souladu s evropským právním rámcem. V předložené podobě je tento návrh zákona pro vedení České televize v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem neakceptovatelný, uvedla veřejnoprávní televize v tiskové zprávě.
Český rozhlas upozorňuje zejména na rizika pro nezávislost médií veřejné služby, nejasné financování ze státního rozpočtu, nejistotu ohledně právního postavení rozhlasu a jeho majetku i chybějící záruky pro zachování regionálních studií. Problematický je podle něho i návrh na přenesení pravomocí z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na Radu ČRo. Veřejnoprávní rozhlas navrhuje stažení předlohy.
Ve svém nedělním videu na sociální síti oznámil premiér Andrej Babiš, že nejprve návrh projedná koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
„Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano a tak, jak jsem vám slíbil - přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu,“ řekl ve videu Babiš.
Podle předlohy by ČRo a ČT měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Opozice se podle premiéra bude moci vyjádřit při projednávání ve Sněmovně. Do diskuse by se pak měla zapojit i vedení obou médií. „A když teda se připravíme na koalici, tak pozveme generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu a budeme se veřejně bavit o tom, co v rámci toho zákona navrhujeme. A určitě nechceme mluvit do obsahu,“ řekl Babiš.
Zopakoval, že ze státního rozpočtu se hradí média veřejné služby v 17 zemích. Dodal, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha státech šetří a propouštějí.
O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas kvůli seškrtání podpory od ministerstva zahraničí pro Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet jeho zaměstnanců. Premiér míní, že rozhodnutí vedení o omezení zahraničního vysílání při snížení finanční podpory má teď „politický podtext“, podle Babiše ale škrtala i minulá vláda.
