Slovenský soud nedávno v obnoveném líčení v souladu s loňským verdiktem ústavních soudců zamítl Babišovu žalobu, že je v archivních svazcích StB veden jako agent neoprávněně. Babiš poté ohlásil podání nové žaloby.
Originál Babišova spisu ohledně spolupráce s komunistickou tajnou policií Sarkocy podle premiéra viděl. „V tom spisu není nic zfalšovaného,“ řekl. Neuvedl ale, zda se tam nacházel Babišův písemný závazek ke spolupráci. Sarkocy označil Babiše za člověka, který chtěl ze spolupráce s StB těžit a měl rád peníze. „Já na jeho místě bych se všem omluvil a zbytečně bych kolem toho nečeřil vodu,“ řekl Sarkocy.
Corbyn vědomě spolupracoval s StB, tvrdí její bývalý příslušník. Archiv to popírá |
„Pan Sarkocy lže,“ uvedl Babiš v reakci na tvrzení bývalého rozvědčíka StB. Později dodal, že Sarkocy před pěti lety kontaktoval jeho slovenského právníka v souvislosti se žalobou, kterou Babiš podal na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). „Pan Sarkocy mému právníkovi sliboval, že vystoupí u soudu a bude vypovídat v můj prospěch, že dokonce umí ovlivnit rozhodnutí soudu,“ uvedl Babiš. Bývalého rozvědčíka podle něj jeho právník odmítl a už s ním nikdy nekomunikoval. „Je to naprosto nedůvěryhodná osoba a jsem v šoku, že ho česká média berou jako relevantní zdroj informací,“ dodal premiér v demisi.
Se Sarkocym je spojená aféra okolo obvinění Jeremyho Corbyna, předsedy britských labouristů, z vědomé spolupráce s StB. Archivní dokumenty popřely, že by byl Corbyn agentem tajné policie.
Sarkocy před bratislavským soudem nevypovídal
Podle archivních dokumentů Sarkocy v letech 1980-1984 pracoval na oblastním odboru StB v Bratislavě, později v zahraniční kontrarozvědce a také jako diplomat v Londýně. Právě s jeho působením v Británii v 80. letech se spojují nejnovější informace o jeho schůzkách s Corbynem.
Na rozdíl od svých někdejších kolegů v StB Sarkocy nevypovídal před bratislavským soudem, u kterého se Babiš domáhal verdiktu, že je evidován v archivních svazcích StB jako její agent neoprávněně.
Archivní dokumenty, z nichž část byla dříve skartována, uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale v původním líčení u bratislavského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Babiš se žalobou na očištění jména neuspěl
Byť Babiš se žalobou na očištění svého jména původně uspěl, zvrat v případu nastal po loňském rozhodnutí slovenského ústavního soudu. Ten zrušil původní rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, které daly Babišovi za pravdu. Učinil tak proto, že žalovanou stranou neměl být Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje.
Ústavní soud také konstatoval, že slovenské soudy rozsudky chybně založily na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří v líčení před okresním a krajským soudem nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil také věrohodnost těchto svědků, kteří vypověděli v Babišův prospěch.
V obnoveném líčení bratislavský krajský soud v souladu s rozhodnutím ústavního soudu Babišovu žalobu nedávno zamítl. Rozhodnutí již nabylo právní moci.
