V dopise také zmiňuje zjednodušení systému zadávání veřejných zakázek, akcelerování všech schvalovacích a povolovacích procesů, podpoření výstavby dalších přeshraničních propojení v elektřině a plynu nebo posílení unijní surovinové nezávislosti.
„Konkurenceschopnost Unie je pro mě klíčovým tématem. Bez silného a konkurenceschopného průmyslu se EU nepodaří ani transformace, ani posílení bezpečnosti, ani dlouhodobá prosperita, jak ostatně správně a jasně zaznělo i v Antverpské deklaraci. Ta představuje společnou výzvu evropského průmyslu a upozorňuje na nutnost sladit ambice v oblasti transformace s udržením silné průmyslové základny v Evropě,“ stojí v dopise.
Mezi priority patří také stanovení pouze jednoho unijního cíle, a to snížení emisí oxidu uhličitého. Určování dalších dílčích cílů omezuje prostor členských států pro vlastní energetická rozhodnutí a může být méně efektivní a finančně náročnější než individuální přístupy, uvádí dopis.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO uvedl, že summit o konkurenceschopnosti se zaměří na dopady na průmysl, což je pro Českou republiku zásadní téma vzhledem k tomu, že jde o průmyslově orientovanou zemi. Český přístup označil za „návrat k rozumu“. Podle něj Česko v rámci Evropy zaujímá racionální pozici a chce patřit mezi lídry, kteří tato témata budou prosazovat.
Předseda opoziční ODS Martin Kupka ocenil to, že nynější kabinet navázal v tlaku na konkurenceschopnost Evropy a zmírňování regulací a emisních cílů v automobilovém průmyslu na bývalý kabinet Petra Fialy (ODS). „Česká republika musí být na evropském poli velmi aktivní,“ řekl.
Materiál se netýká pouze systému ETS 1, který podle Havlíčka likviduje průmyslovou výrobu a původní energetiku příliš rychlým tempem, ale také systému ETS 2. U něj Česko varuje před opakováním scénáře z ETS 1, který vedl k přesunu průmyslu například do Spojených států a následně k dovozu výrobků zpět do Evropy. V případě ETS 2 by podle něj hrozilo také rozevírání nůžek mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými domácnostmi.
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2027, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i Sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti. Rada EU a Evropský parlament se v prosinci dohodly na odložení zavedení ETS 2 o jeden rok, tedy na 2028.
Česko zároveň odmítá emisní cíle u osobních automobilů a navrhuje razantní kroky k posílení surovinové soběstačnosti. Tyto kroky jsou podle Havlíčka plně v souladu s hospodářskou strategií, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Podle něj se rýsují i spojenci napříč unií, přičemž poměrně významným partnerem může být Německo.
