Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval také server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika.
Předseda hnutí ANO Babiš však s nasazením českých vojáků nesouhlasí. „Naše vojáky potřebujeme především u nás doma,“ sdělil Seznam Zprávám v neděli.
„Mám z armády informaci, že pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly, tak to ani není možné, protože na to nemáme dostatek vojáků,“ dodal šéf ANO. A připomněl svou opakovanou výtku, že kabinetu Petra Fialy se nedaří nabírat nové vojáky.
Rakušan podporuje účast v mírových sborech
Naopak ministr vnitra Vít Rakušan myšlenku českého prezidenta podpořil.„Česká republika by se měla zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů. Ty musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem,“ napsal v neděli na sociální síti X Rakušan.
Souhlasili byste s vysláním českých vojáků do mírových sil na Ukrajinu?
Podle něj Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení. „Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere,“ dodal ministr vnitra.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k tomu v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. „V žádném případě ne na bojové linii, a až poté, co by byl uzavřený mír,“ řekl Hladík.
Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii. Podle Turka je jediný, kdo může zajistit příměří a trvalý mír na Ukrajině, americký prezident Donald Trump.
Nejprve by se musela vést odborná debata
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) soudí, že by se nejprve musela vést odborná debata mezi ministryní obrany, předsedou vlády a prezidentem republiky.
„Pokud tito tři ústavní činitelé dospějí k závěru, že je to věc prospěšná, že jsme toho schopni a že by to k něčemu bylo, tak tu ruku samozřejmě zvednu. Ale strašně předbíháme,“ řekl Blažek v Otázkách Václava Moravce (OVM) České televize.
Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v OVM o obranných jednotkách, pokud by se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu.
„Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.
Podle europoslance STAN Jana Farského by se Česko mělo do mírových jednotek zapojit, aby válka do Česka nedošla. Na působení v misích a operacích je podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského česká armáda zvyklá. „V současné době to budou především operace a mise na východním křídle a budou výcvikové. Jestli to bude na Ukrajině, to bude záležet na dohodách ‚velkých‘, jestli tam vůbec dojde k nějakému příměří,“ řekl v OVM.
Předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí EU zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami.
Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.
V pátek řekl i český prezident na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, že je podle něj předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do případné mírové mise, dokud není dostatečně věc projednána.
