Lídří unijních zemí se na sankcích připravených několik týdnů shodli nad ránem po více než osmihodinové debatě, v níž postup vůči běloruskému režimu řešili společně s napjatými vztahy s Tureckem. Běloruské postihy blokoval kyperský prezident, který chtěl výměnou za svůj souhlas prosadit do závěrů co nejtvrdší přístup vůči turecké těžbě poblíž Kypru.
Lídři EU se dohodli na běloruských sankcích a postupu vůči Turecku |
„Je velice důležité, že dnes po jedenácté hodině vstoupí v platnost sankce proti skupině 43 lidí, kteří jako představitelé běloruského režimu dávali pokyny k násilí na Bělorusech a kteří falšovali volby,“ řekl novinářům před začátkem druhého dne summitu Babiš. Zmínění činitelé budou mít zmražen majetek v EU a zakázány cesty na její území.
Zklamáním je podle Babiše fakt, že na seznamu sankcí chybí Lukašenko, kterého EU kvůli zmanipulovaným volbám za prezidenta neuznává. Zařadit jej tam chtěly především pobaltské země a další státy východního křídla EU, část zemí však byla proti. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela zatím unie preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
Český premiér také zdůraznil, že Polsko za podpory dalších visegrádských zemí připravilo plán ekonomické podpory pro Bělorusko. Na základě polské iniciativy vyzvali ve společných závěrech summitu lídři Evropskou komisi, aby připravila „komplexní plán ekonomické podpory demokratického Běloruska“.
