Když se v lednu 2012, kdy v Maďarsku začala platit nová ústava, uskutečnila před státní operou v Budapešti zhruba sedmdesátitisícová protivládní demonstrace, přišla rychlá reakce. Pár dní nato se ulicemi stejné metropole vydal na „mírový pochod“ několikasettisícový dav, aby podpořil tamního autoritativního premiéra Viktora Orbána.
Zájem o demonstraci na Letné potvrdilo už 135 tisíc lidí, někde vypravují autobusy |
Podobnou paralelu bylo možné nalézt i počátkem letošního roku ve Francii poté, co proti prezidentu Emmanuelu Macronovi protestovalo takzvané hnutí žlutých vest. Jejich mnohdy agresivní počínání vyburcovalo k aktivitě další tisíce lidí, iniciativu červených šátků, kteří se shromáždili v Paříži, aby vyjádřili podporu státním institucím, a volali po konci násilností.
  |
V Česku něco podobného očekávat nelze. Předseda vlády Andrej Babiš LN bez dalších podrobností napsal, že o pořádání protiprotestů ani neuvažoval. A podle odborníků jde o pochopitelný krok, neboť je pravděpodobné, že by do ulic nedostal velký počet lidí.
„Netvrdím, že by na podobné shromáždění nějací lidé nepřišli, nicméně kontrast s masivností těch protibabišovských demonstrací by byl dost velký,“ řekl LN politolog z brněnské Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Plná Letná proti Babišovi? 200 tisíc je reálných, opozice ale nemá další plán, tvrdí Herzmann |
Důvod? Babišovo hnutí ANO totiž volí jiná sorta obyvatelstva. Podle politologů se jedná zejména o starší generaci, která má mnohem větší sklon k opatrnosti, a politicky pasivnější občany, pro něž demonstrace nejsou vhodným typem vyjádření politického názoru.
„Jsou to lidé, kteří se příliš intenzivně nezajímají o veřejnou agendu a je velmi obtížné je mobilizovat k jakékoliv netradiční politické akci – kromě volební účasti (a to spíše jen v takzvaných prvořadých volbách) či pasivní deklarace sympatií třeba ve výzkumech veřejného mínění,“ popsal LN Daniel Kunštát, vedoucí katedry politologie vysoké školy Cevro Institut.
Nechtějí nést kůži na trh
Babišovi stoupenci se zároveň rekrutují spíše z menších měst a venkova, kde se chodí protestovat obecně méně než třeba v Praze. Místní lidé se tam více znají. Případný demonstrant tak musí při otevřeném projevu své politické orientace „nést kůži na trh“. Otázkou zůstává, zdali by příznivci ANO byli vůbec ochotni se za svého oblíbence takto postavit.
V Praze proti Babišovi demonstrovalo na 120 tisíc lidí. Premiér se omluvil za slova o hezkém počasí a koncertech |
„Andrej Babiš přetáhl většinu svých voličů jiným stranám. Tito tedy nejsou vůči němu za každou cenu loajální. Změní svou politickou preferenci v okamžiku, kdy jim někdo jiný nabídne víc. A rozhodně kvůli němu nebudou riskovat názorový střet,“ nastínil LN politolog Lukáš Valeš z Newton College.
Podle slov uznávaného sociologa Jana Herzmanna se navíc daleko snáze organizuje protest proti něčemu než akce pro něco. „Negativní emoce, zejména strach, jsou zpravidla silnější než pozitivní. Ostatně demonstrace na podporu Viktora Orbána a především Emmanuela Macrona ani zdaleka neměly takovou sílu a emoční náboj jako původní demonstrace proti oběma pánům,“ podotkl Herzmann.
Kdyby navíc premiér Babiš přešel v ulicích do protiúderu, dal by tím najevo, že demonstrace namířené proti své osobě bere vážně. Takto je podle politologů oprávněně bagatelizuje, neboť se zdá, že jej samy o sobě nemůžou výrazně ohrozit.
