Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bach umí skvěle swingovat

Česko

Co má společného fotbal s Beethovenem, prozrazuje v rozhovoru pro LN rakouský houslista Benjamin Schmid, který se od malička věnuje klasice stejně jako jazzu.

V pondělí hrál s velkým ohlasem na koncertě rozhlasových symfoniků.

* LN Jako jeden z mála uvádíte houslový koncert E. W. Korngolda, nahrál jste ho třeba živě v Salcburku. Čím vás tak přitahuje?

Je to mimořádné dílo. Považuji ho za jeden z nejlepších houslových koncertů 20. století. Neříkám, že je to kdovíjak hluboká muzika, ale zato je výtečně udělaná, první jakost. Hudba, která jde přímo k srdci. Korngold byl opravdový mistr, který bývá mylně považován jen za filmového skladatele, a svým houslovým a violoncellovým koncertem a svou První symfonií se chtěl prosadit v doméně absolutní hudby, což se mu v Evropě tehdy nepodařilo. Hraju tenhle koncert asi patnáct let a myslím, že jsem přispěl k jeho renesanci.

* LN Přesto jej tolik houslistů neuvádí...

To bych neřekl - moji mladí kolegové už ho hrají do jednoho. A dělá mi to radost. Já sám jej uvádím až dvacetkrát za sezonu.

* LN Jak vlastně plánujete sezonu? Je výběr skladeb a koncertů zcela ve vašich rukou?

To by bylo moc hezké... Přinejmenším můžu vždycky říct ne. Aposlední dobou už říkám ne častěji než ano, mám naštěstí spoustu nabídek. A co se repertoáru týče, v mém kalendáři, který zahrnuje asi sto koncertů ročně, je nejdůležitější logicky organizovat. Tak, abych třeba nehrál v jednom týdnu tři různá díla - to se stane snadno. Takže první kritérium je repertoár: hraju jen to, co mám opravdu rád. A další je kvalita orchestru, dirigenta a sálu.

* LN Jsou ještě další díla nebo skladatelé, které byste rád „objevil“ širšímu publiku?

To považuji za jeden z mnoha krásných úkolů našeho povolání. Když už jako interpreti sami neskládáme, měli bychom objevovat pohřbená díla. Konkrétně hraji moc rád koncert Benjamina Brittena, Fritze Kreislera, Szymanowského, pak třeba Ernana Wolfa-Ferrariho, Paula Hindemitha... Nebo Karl Goldmark - really lovely! A pak je tu celá oblast nové hudby, které se věnuji, několik děl jsem premiéroval.

* LN A není někdy problém s koncertními pořadateli? Neříkají -Ferrari dobrý, ale my chceme toho Čajkovského?

To se taky stává, ale čím víc se moje kariéra rozvíjí, mám větší možnost si prosadit, co chci. A lidé se rádi nechají překvapit. Má to jeden háček: ta hudba musí být opravdu dobrá. Nejde o to oprášit zapomenutý kus za každou cenu.

* LN Chystáte nějaký další projekt podobný tomu, kdy jste zkombinoval sólové sonáty J. S. Bacha s Eugenem Ysayem?

To byl jeden z mých nejpovedenějších a nejdůležitějších projektů. Teď se zaobírám Mozartovými sonátami. Psal je celý život, od věku sedmi (!) let. A my chceme provést tato raná díla vedle středních a zralých. Podle mého názoru je i v juveniliích zcela nesporný zárodek geniality. Jinak jsem příliš vytížen koncerty s orchestrem a také prací s jazzovým triem a kvartetem. Mí spoluhráči jsou úžasní improvizátoři, chystáme se například na jakousi jazzovou reflexi Bachových skladeb. Mám za to, že Bach předznamenal jazzovou hudbu - vždyť je tam kráčející bas, walking bass. Byl skvělý improvizátor. A když pohlédnete na partituru jeho bourée nebo gigue, harmonická struktura, melodie a bas vypadají jako jazzový standard. Myslím, že taková Sarabanda d moll je jako blues, a navíc Bach umí skvěle swingovat.

* LN Vy sám jste vstřebával jazzovou hudbu společně s klasikou už v dětství. Ale v klasickém školení se improvizaci péče nevěnuje.

Bohužel. Trvá to už sto let a já tomu nerozumím. Jak se hudebník může spokojit s tím, hrát celý život jenom zapsané noty?! Mám několik žáků, které učím také jazzovou improvizaci. Není to něco, co se dostaví shůry; je třeba znát celý slovník formulí a stupnic. Mladé to baví. Improvizace je ve všem, v našem rozhovoru nebo ve fotbale. Fotbalisté jsou skvělí improvizátoři a myslím, že proto lidi baví na to koukat. Takový fotbalový útočník udělá v jednom momentu něco, co přesně čekáte, nebo něco úplně jiného. Je to hra s trivialitou a překvapením - to uměl výtečně Beethoven... Já v pubertě hrál jazz každý večer. Přes den jsem cvičil deset jedenáct hodin, ale večer jsme se sešli s partou a improvizovali jsme.

* LN Kolik času vám na nástroj zbývá dnes?

Jsem hodně v letadle na koncertech, doma funguji hlavně jako táta dvou malých dětí. Cvičit a spát můžu na turné, ty tři potřebné hodiny se najdou vždycky. Cvičit s nástrojem musí člověk jako mladý, potom se už učí jinak: kontaktem s kolegy, dirigenty, posloucháním.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat