Mají, či nemají tedy vědci či jiní projektanti budoucnosti číst sci-fi? Mezi mými kolegy i žáky jsou její nadšení vyznavači i odpůrci. Tedy - rozhodně to není profesní povinnost, možná ani handicap .
A to jsem ještě nezmínil literaturu typu „fantasy“, ač i tady by se dal udělat docela zajímavý průzkum. Nemám teď na mysli jen kupř. kultovní díla Tolkienova nebo Herbertův cyklus Duna (tak aktuální pro současný místy horký, vysychající a zasolený svět). Vědeckou komunitu samozřejmě rozčleňuje i přístup k dílům mého oblíbeného Terryho Pratchetta.
Pratchettovská fantasy po mém soudu inspiruje vědce velmi mnohostranným způsobem. Jsme většinou až příliš specializovaní „fachidioti“ . Oceníme tedy jeho skvělé vědecko-popularizační knížky typu „ Věda na Zeměploše“, psané ve spoluautorství s dílčími odborníky na fyziku, biologii ap. Ale i v celé řadě dalších děl, zcela nevědeckých, nutí Pratchett racionálního, leč přece jen mnohdy hravého člověka dneška k sebereflexi, bilancování, alternativnímu nazírání. Vede jej ke zvážení toho, nakolik je jeho racionalita oprávněná a nakolik je svojí vážností svazující. Tedy bránící tomu, co považuji pro úspěšnou vědeckou práci za velmi nezbytné - vytvářet nestandardní pohledy, hypotézy „dostatečně nesmyslné pro to, aby mohly být „pravdivé“.
Základním, prvním a nezbytným předpokladem pro vývoj a vytvoření nových perspektivních vědeckých programů je formulace hypotézy. Ta obsahuje nejen známá východiska a poznatky, o které je možno se opřít, ale zejména kvalifikovaný odhad zahrnující i fantazii, kam by mohlo poznání až dojít a kde by se mohlo uplatnit, využít. Teprve v druhém kroku se řeší strategie výzkumného plánu, technické, personální a finanční zabezpečení atd.
Dlužno říci, že vědci mající schopnosti náhledu do budoucna a odvahu pro jeho formulaci a prosazení jsou vzácné a považované koření vědecké obce, neboť jsou nezbytnou podmínkou pokroku jednotlivých věd. Zde skutečně neplatí „držme se při zemi“. A blízkost akademické vědy a sci-fi může být přímo intimní.
Závěrečný příklad pro dnešek? Ve třetím dubnovém týdnu plánuje European Plant Science Organization (EPSO), což je společenství sdružující špičkové evropské odborníky „vědy o rostlinách“, svoji v pořadí již pátou výroční konferenci. Bude se konat ve Finsku, přesněji v Laponsku. Téma: Plants for Life - tedy rostliny pro život. Nikoliv pro zítřek ani pro pozítřek, ale pro další desítku let.
Zdeněk Opatrný, rostlinný fyziolog
***
lidovky.cz Celé texty a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
