Děkuji vám, že jste se nechali nalákat mým předchozím článkem a v počtu nečekaně hojném jste se zapojili do pokusu. Za odměnu jsem slíbil prozradit, co jsme testovali a co nám vyšlo. Jenže získané výsledky jsou tak zajímavé, že by nám je nikdo nevěřil. Proto bude třeba pokus zopakovat ve větším měřítku. Zatím proto nemohu dostát svému slibu - nemohu možným účastníkům budoucího pokusu prozradit, co na nich testujeme a jaké výsledky očekáváme. Abych vám zkrátil čekání, seznámím vás nyní s výsledky jiné naší nedávné studie.
K otravným povinnostem pedagoga patří vyzkoušet každoročně stovky studentů. Obvykle volím písemný test, při kterém studenti vybírají správnou odpověď z několika nabízených možností. Loni mne napadlo spojit nepříjemné s užitečným a současně s písemkami jsem provedl následující pokus.
Studenti před zahájením testu z evoluční biologie odevzdali vzorek slin, poté odpověděli na 30 otázek testu, odevzdali další vzorek slin a nakonec písemně odpověděli dvě otázky: zda mají z toho, jak napsali písemku, spíše kladný, nebo spíše záporný dojem a kolik si myslí, že v písemce udělali chyb.
Ve vzorcích slin jsem nechal stanovit koncentraci testosteronu. Již delší dobu se ví, že vítězům zápasu (sportovního i skutečného) testosteron stoupá, poraženým naopak klesá. Mimochodem tohle platí i pro fanoušky vítězného a poraženého mužstva, a to jak pro muže, tak pro ženy.
Když jsme měli výsledky pohromadě, podívali jsme se, na čem závisí hladina testosteronu po písemce. Zkuste si naschvál tipnout. Už to máte? Mohu pokračovat? Hladina testosteronu stoupla u osob, které byly spokojeny se svým výkonem v písemce a které očekávaly malý počet chyb. To se dalo vcelku očekávat (i když před námi to ještě nikdo jiný nevyzkoušel).
Co nás ovšem překvapilo, byl fakt, že ještě mnohem těsněji závisela změna hladiny testosteronu na počtu chyb, které studenti ve své písemce skutečně udělali. Kdo udělal hodně chyb, tomu testosteron poklesl, kdo málo chyb, tomu naopak stoupl. Kolik si student myslel, že udělal chyb nebo jak byl spokojen se svým výkonem, bylo mnohem méně důležité.
Naše výsledky lze vysvětlit různě, mně se ovšem nejvíc líbí možnost, že by podvědomí studentů zvládalo vysokoškolskou látku evoluční biologie lépe než jejich vědomí. Naše výsledky naznačují, že je vcelku jedno, kolik si student myslí, že v písemce udělal chyb, jeho podvědomí to dobře ví a podle toho mu buďto zvedne, nebo sníží hladinu testosteronu ve slinách.
Mezi čtenáři blogu se jistě vyskytují daňoví poplatníci. Až nám Pseudoroubek s Dráthem zvednou daň z příjmu na 99 procent, aby nám všem mohli vyplácet 30 korun za každý vyzvednutý lék a 90 korun za návštěvu pohotovosti, tak se asi všichni stanou Lichtenštejnskými občany a tato má jistota zmizí.
Zatím však cítím morální povinnost nabídnout čtenářům nějaké praktické využití našeho objevu. Tak například proč se pracně opravovat s písemkami, když stačí místo toho zjistit, kolik testosteronu mají studenti po písemce ve slinách?
Pravda, stanovení testosteronu ve slinách není zadarmo, ale to už je technický detail, který se jistě časem nějak vyřeší. A končím - běžím na patentový úřad. Za jeden nesmyslný patent se bude v příštích letech přidělovat podstatně víc bodů (a následně peněz na výzkum) než za několik kvalitních vědeckých publikací. Kdo se chce zúčastnit dalšího zajímavého pokusu, tak má možnost zde: http://bio.natur.cuni.cz/~flegr/centrum/
lidovky.cz
Celý text a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Jaroslav Flegr, evoluční biolog
