Čtu titulek v LN Stát vás potrestá, když nedáte očkovat své děti. Některá očkování musela být povinná, když hrozilo, že neočkovaní by šířili černé neštovice. Chceme-li však usměrnit chování lidí, bývá účinnější žádoucí chování odměnit než trestat chování nežádoucí.
Nejsme tak bohatí, abychom za očkování lidem platili. Na dobré proočkovanosti však mohou vydělat zdravotní pojišťovny – a ty by mohly očkovaným snížit pojistné. Třeba i těm, kteří se dají očkovat proti chřipce. Neočkovaní onemocní chřipkou desetkrát častěji.
Opozice do jisté míry právem kritizuje, že máme osm pojišťoven a ty se jen pramálo navzájem liší. Pojištění motorového vozidla je také ze zákona povinné, a přece není zbytečné, že nás může pojistit víc než tucet pojišťoven. Ty si však mohou konkurovat výší pojistného, bonusy atd. Každý motorista ocenil, že konkurence vedla ke snížení pojistného. Dejme podobnou pravomoc zdravotním pojišťovnám!
Každá zdravotní pojišťovna by musela mít finanční fond, který by zaručoval, že její pojištěnci nezůstanou bez lékařské péče, kdyby její hospodaření vedlo ke konkurzu. Výši pojistného by si stanovila podobně, jako to činí pojišťovny při sjednávání životní pojistky. Nekuřáci a lidé s prokazatelně zdravým životním stylem by platili méně.
Pojišťovny by soutěžily nabídkou péče vynikajících lékařů, se kterými by sjednávaly smlouvy s přihlédnutím k jejich erudici a výsledkům péče. Decentralizace by mohla přihlížet k regionálním rozdílům v životním prostředí a dostupnosti lékařské péče.
Desetiletí trvající tahanice o definici standardní a nadstandardní zdravotní péče by skončily, neboť by je řešila každá pojišťovna sama a lidé by si podle toho vybírali tu či onu pojišťovnu. Porovnávání úspěchů pojišťoven by umožnilo vyhodnocení efektivity preventivních programů, které zatím nelze realizovat vzhledem k ekonomickému riziku jejich celostátního dopadu.
Pojišťovny by mohly jednat s výrobci o snížení ceny léků pro pojištěnce trpící potížemi, které předchází vážné nemoci, jako je Alzheimerova nemoc nebo infarkt myokardu. Nasmlouvají péči zubních lékařů s cílem hradit kvalitní plomby. Každý si spočítá sám, zda se mu vyplatí platit vyšší pojistné a mít záruku, že nebude na endokrinologické vyšetření čekat tři měsíce.
Lidé nemění své chování, ani kdyby jim o zdravém životním stylu kázal sv. Jan Zlatoústý. Jsou stateční, vždyť jde jen o život. Přejídají se, vyhýbají se pohybu, kouří, v penzi „zaslouženě“ odpočívají. Půjde-li však o peníze, budou se snažit hubnout, pořádně si čistit zuby a chodit ke stanici metra pěšky.
Oldřich Vinař, psychiatr
