LUHAČOVICE Nánosy ze dna Luhačovické přehrady měly původně odstraňovat především buldozery. Nakonec po něm jezdí „jen“ menší bagry. Těžší stroje, s nimiž plány na čištění nádrže počítaly, by měly problémy s pohybem po příliš měkkém terénu.
Majitelé rekreačních staveb v okolí nyní hledí do prázdného údolí – mají však šanci, že se vykoupou ještě letos. „Lze hovořit o termínu dokončení těžby 30. června 2011. Termín je reálný za předpokladu, že nebudou v nadcházejícím období vydatné srážky, které by jej opět posunuly,“ uvedl včera generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Poté bude záležet především na tom, jak rychle se nádrž podaří napustit, protože podnik musí udržet předepsaný minimální průtok v Luhačovickém potoce, na němž přehrada stojí.
Na dně vypuštěné nádrže se letos v zimě chvílemi pohybovalo deset bagrů, tři buldozery a ke třicítce nákladních aut. Doháněly tak zpoždění z doby, kdy počasí práce neumožnilo. Komplikací je to, že stavitelé přehrady neodtěžili při napouštění ornici ani vrstvu půdy pod ní, takže je potřeba se kromě naplaveného bahna vypořádat i s touto hlínou. Podle Jiřího Calábka z firmy, která práce zajišťuje, síla dosahuje až dvou a půl metru. Ředitel závodu Střední Morava Povodí Moravy Pavel Cenek ale upozornil na to, že vyšší objem vytěžených sedimentů, než se původně předpokládalo, cenu díla nezvýší – zůstává na částce překračující sto milionů korun.
Stavbaři zatím odtěžili více než osmdesát tisíc metrů krychlových sedimentů, přibližně třetinu z očekávaného množství, které vypočítali projektanti.
Největší část vytěžených sedimentů auta vyvážejí na skládku v katastru obce Dolní Lhota, kde poslouží na její rekultivaci. Další usazeniny využijí zemědělci v okolí přehrady – jde totiž o kvalitní zeminu. Laboratorní průzkumy potvrdily, že mají často lepší složení než zemědělská půda, na kterou jsou vyváženy. Vodohospodáři připomínají, že jde často právě o ornici, kterou s sebou vzala při deštích voda.
Vyčištění přehrady obnoví její původní kapacitu, ale především by mělo zabránit opakování situace, kdy v ní v létě hygienici téměř pravidelně zakazují koupání kvůli vysokého objemu sinic. Ty produkují jedovaté toxiny, které mohou ublížit lidskému zdraví.
Sinice nacházejí dostatek živin právě v nánosech na dně. Odtěžení je jedním z účinných postupů – lze je však aplikovat především u menších nádrží, u přehrad na velkých řekách by bylo takové opatření příliš nákladné.
Práce v Luhačovicích začaly přibližně před čtyřmi měsíci a přehrada je jednou z těch, u kterých se státní podnik Povodí Moravy k tak zásadnímu kroku odhodlal. Podobně nyní postupuje například na Plumlově, v minulosti mimo jiné na Bystřičce.
***
Luhačovická přehrada skrývala na dně tuny nánosů
* Luhačovická přehrada je v provozu od roku 1930. Po svém napuštění zatopila plochu 40 hektarů. Nyní mají lidé výjimečnou šanci vidět údolí v přibližně takové podobě, jakou mělo před napuštěním nádrže. * Upouštění nádrže začalo na podzim, těžba sedimentů pak 18. listopadu 2010. Práce byly v zimě na necelé dva měsíce pozastaveny kvůli nepřízni počasí, mají být hotovy před začátkem prázdnin. * Odhady mluví o tom, že odtěženo by mělo být kolem 240 tisíc metrů krychlových sedimentů, zatím je odvezena asi třetina. Práce si vyžádají více než sto milionů korun. * Přehrada, která při zaplnění zadrží až 2,7 milionu metrů krychlových vody, vznikla kvůli vyrovnání průtoku v povodí, výrobě elektrické energie a kvůli rekreaci a rybolovu. V jejím okolí postupně vyrostla rozlehlá oblast s chatami a rekreačními objekty, navíc je v docházkové vzdálenosti od nejvýznamnějších moravských lázní. * Sypaná hráz Luhačovické přehrady je dlouhá 240 metrů a tyčí se do výšky více než sedmnácti metrů nade dnem nádrže.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
