1
Pražské zrcadlo
Kdyby se zasadil kousek Bamberku do Prahy, nikdo by si toho ani nevšiml. Obě města jsou svázaná neviditelnou nití historie. Část zdejší katedrály stavěl Petr Parléř a jeden z místních biskupů si na kopci nad městem vystavěl repliku Karlštejna. Také most ozdobený mnoha sochami se podobal tomu pražskému, ale nakonec ho strhli. Zůstala jen socha svaté Kunhuty (viz foto), manželky císaře Jindřicha II. Právě on udělal přesně před tisícem a jedním rokem z Bamberku centrum Svaté říše římské.
2
Osud značky Messerschmitt
O osudu města často rozhodují náhody. Klíčovým místem Bamberku je nenápadný dům s hotelem a vyhlášenou restaurací. Právě sem se na začátku století přestěhovala rodina bohatého obchodníka s vínem. Syn Willy však nešel v otcových stopách. Vystudoval techniku a pustil se do sestavování letadel. Po studiích požádal bamberskou radnici, aby mu povolila založit ve městě továrnu na výrobu letadel. Radní to odmítli a ambiciózní konstruktér smrtících stíhaček si založil továrnu v jižním Německu. Kdyby mu to byli radní povolili, starobylý Bamberk by byl na konci války zcela jistě kompletně zničen spojeneckým letectvem.
3
Kouřové pivo
Bamberk je centrem piva. Jenom ve městě vaří tekutý chléb deset pivovarů, v blízkém okolí další stovka. Celkem produkují na 50 typů pivních speciálů. Nejslavnějším restauračním pivovarem v Bamberku je Schlenkerla, založený v roce 1678 (www.schlenkerla.de). Právě zde údajně vynalezli bamberskou specialitu: kouřové pivo, které tak trochu připomíná rozemletou klobásu. Říká se, že začne chutnat až při třetí sklenici; já jsem to vzdal už po té první. Naopak úžasné klobásky nebo dokonale křehoučké vepřové koleno patří k jedinečným zážitkům.
4
Z ptačí perspektivy
Nejkrásnější výhled na město nabízí věž zámku (odtud je také panoramatická fotka nahoře). Dostat se nahoru je ale poměrně složité. Staré dřevěné dveře jsou zamčené, nikde žádný nápis. Až náhodný kolemjdoucí nám poradil, že v nedalekém informačním centru si můžeme půjčit klíč. A pak už jsme šplhali po kamenných a později dřevěných schodech vysoko nad město. Poslední patro trochu připomínalo zážitky ze strašidelného zámku, ale stálo to zato.
5
Světské radosti
Ve městě se stále něco slaví. Bamberští milují jídlo i pití. Třeba takové vánoční cukroví se nejí až od Štědrého dne, ale po celý Advent. A zapíjí se svařeným vínem. Také zdejší hospody mají zvláštní pravidla. Pokud si chcete skočit na pivo v době mimo oběd a večeři, můžete si s sebou přinést svačinu – třeba housku se šunkou z nedalekého řeznictví.
A v hospodě vám dají i talíř. Nebo po prvním velkém pivu můžete pít už jen malá piva, ale ekonomicky výhodná – třetinku za poloviční cenu, které se říká šnitl.
6
Architektonické kuriozity
Úchvatnou architekturu Bamberku ocenilo i UNESCO, které město v roce 1993 zařadilo na
seznam světového dědictví. Zdejší kuriozitou je především stará radnice stojící uprostřed řeky Regnitz (viz foto) či rozsáhlé zelinářské zahrady v centru města. Zahradníci tu pěstovali nejen lahodný chřest, ale i sladké dřevo neboli lékořici, kterou vozili do Čech výměnou za žatecký chmel. A v zahradách nechyběla ani cibule, používaná na místní skvělé cibulové koláče, které se na podzim podávají s burčákem. Další pochoutkou je pečená cibule plněná masem. Ostatně Bamberským se v Německu přezdívalo šlapači cibule, neboť cibulová nať se musela pravidelně zašlapávat.