Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Banderas okouzlil češtinou

Česko

Festival v Karlových Varech včera poctil návštěvou herec a režisér Antonio Banderas. Uvedl svůj film Letní déšť, převzal Cenu prezidenta festivalu a překvapil detailní znalostí Prahy.

KARLOVY VARY Antonio Banderas je poslední a nejspíš nejočekávanější hvězdou letošního 44. ročníku MFF Karlovy Vary - soudě alespoň podle pozornosti fanoušků a novinářů. Do lázeňského města přiletěl včera kolem poledne. Limuzínou přejel ke Grandhotelu Pupp, kde se přivítal s prezidentem festivalu Jiřím Bartoškou. Už ve dvě ho čekalo setkání s novináři. Cestou na tiskovou konferenci se ještě přivítal s fanoušky.

Banderas si do festivalového programu vyžádal svůj druhý režijní počin - romantický příběh o dospívajících hrdinech Letní déšť, který uvedl v půl desáté večer ve Velkém sále. Rodák z Málagy se však spíš než režisér a producent proslavil jako herec - nejprve ve snímcích slavného krajana Pedra Almodóvara, posléze coby krasavec v hollywoodských trhácích Philadelphia, Evita či Zorro: Tajemná tvář, ale i v krvácích nezávislého režiséra Roberta Rodrigueze Desperado nebo Tenkrát v Mexiku.

Letní déšť, který vznikl podle románu jeho přítele z dětství Antonia Solera, popsal jako netypický film o dospívání. „Snažím se experimentovat s formou i obsahem,“ řekl. „Využívám své vlastní zkušenosti z dob, kdy jsme byli plní snů. Postavy ve svých chaotických životech pátrají po vodítcích, ale zjišťují, že pro život neexistuje návod k použití.“ Druhý režijní počin je prý pro Banderase pokusem o oproštění se od Hollywoodu. „Snažím se promítnout do postav, osvobodit se od komerce amerických filmů i od snímků, které jsem dělal předtím. Očišťuju se. Komerční úspěch už mě nezajímá. Tohle je osobní experiment, melancholický film o určité éře mého života.“ To, že Letní déšť měl na letošním festivalu v Berlíně poměrně špatné recenze, autora netrápí. „Rozdělil kritiky na dvě poloviny,“ vysvětluje. „Jedni ho označovali za mistrovské dílo, druzí mě chtěli ukřižovat. Promítal se i na Sundance, ve Španělsku měl docela úspěch, ale v recenzích dostával buď pět hvězd, nebo žádnou, nic mezi.“ Až Almodóvar zavolá, kývnu Banderas také zavzpomínal na režiséry, se kterými spolupracoval. „O Woodym Allenovi nechci moc říkat - nemá rád, když o něm mluvíme. A co se týká další spolupráce s Pedrem Almodóvarem - to záleží na něm. Máme spolu dobré vztahy. Když mě bude potřebovat, zavolá mi a já kývnu.“ Přesto přiznal, že mezi ním a filmařem, jenž ho proslavil, všechno úplně idylické není. „Mezi dvaadevadesátým a rokem 2000 jsem odmítl několik jeho nabídek. A myslím, že se mu to moc nelíbilo.“ Vzpomínkám patřila podstatná část tiskovky. Například Zorra herec označil za svého dětského hrdinu a zrekapituloval si večer předávání Oscarů v roce 1995, kdy mu Steven Spielberg tuhle roli nabídl. Připomněl i svůj údiv nad tím, když ho producenti animovaného Shreka oslovili, aby nadaboval postavu Kocoura v botách. „Vždyť jsem do Ameriky přišel bez jakékoliv znalosti angličtiny!“ Teď prý vedle anglické verze animované série dabuje i španělskou a italskou. „Příště si asi střihnu i japonskou,“ zažertoval.

Herec s dramatickou gestikulací také přiblížil nízkorozpočtové aktivity své produkční společnosti v Málaze, zmínil svůj projekt adaptace půl století starého příběhu o soužití Arabů a Španělů v Granadě, který by měl být paralelou k dnešní polarizaci světa. A také popsal svou režijní strategii. „Nejdřív jsem si myslel, že budu k režii přistupovat z pozice herce, ale okamžitě mě zaujala výtvarná stránka věci: kamera, čočky i barevné filtry,“ uvedl. „Každý záběr mám naplánovaný, ale vždy nechávám otevřené dveře improvizaci.“ Pronesl i vášnivou obhajobu divadla, které podle něj v době dokonalých speciálních efektů ve filmu získává novou relevanci. Zavzpomínal na své role homosexuálů, jež kdysi vyvolávaly kontroverzi. České novináře si pak získal detailní znalostí Prahy, kde v roce 1999 strávil na natáčení sedm měsíců. „Pamatuju si Pražský hrad, krásné Muchovy vitráže, Zlatou uličku, Malou Stranu. Točil jsem tehdy sice čtrnáct hodin denně, ale každou neděli jsem obul tenisky a vyrazil do ulic. Pamatuju si i slova, co mě naučili: uvidíme se zítra, uvidíme se později, dobré odpoledne, jak se máš, díky.“

A večer převzal z rukou Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu. Řekl při tom, že vlastní řadu cen, které mají podobu nahých žen - včetně té karlovarské. „Vítej do klubu, dítě,“ dodal.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!