Panečku, to byl v pátek krásný zážitek! Bára Špotáková házela oštěpem suverénně a i z televizní obrazovky bylo patrné, jak si závod užívá. Úplně z ní ta pohoda vyzařovala. Skutečně moc hezky se na tenhle závod dívalo. Když Bára hodila prvním pokusem český rekord, věřila jsem, že ji už nikdo nepřehodí. I s přihlédnutím ke kvalifikaci se mi zdálo, že Němky v Ósace nemají úplně optimální formu. Jenže nakonec se ukázalo, že bylo štěstí, když Bára rekord třetím pokusem ještě vylepšila. Obergföllová totiž posledním hodem oněch úvodních 66,40 Báry o šest centimetrů vylepšila...
Hrozně moc mi ale bylo zároveň líto Nikoly Brejchové. K oštěpu se vrátila po mateřské a znovu skončila čtvrtá. Potřetí v řadě na vrcholné světové akci! Asi to večer obrečela... Doufám ale, že do Pekingu vydrží a tam smůlu konečně prolomí.
A teď k Romanovi Šebrlemu a desetiboji... Na třetí hodinu ranní jsem si nařídila budík, abych viděla úvodní stovku desetiboje. Romanovi to moc neběželo, už holt v posledních letech není tak rychlý jako dříve. V dálce je schopen skočit také dál... Ten rozjezd mu tady moc nevyšel, až mě napadlo, jestli jsem se nespletla, když jsem tvrdila, že je v pohodě a ve formě. Jenže výška všechno otočila a znovu se ukázalo, jak při desetiboji může jedna disciplína všechno změnit.
Abych nezapomněla na jeden důležitý moment. Vůbec nechápu, jak se mohlo Kravčenkovi, jednomu z největších favoritů, podařit ulít dva starty na stovce...
Jak Roman nakonec dopadne, si ale netroufám tipovat. Hlavně nesmí na překážkách a v disku nasbírat na Smitha velkou bodovou ztrátu. Podle mě bude klíčová tyč. Už teď začínám držet palce...
O autorovi| LUDMILA FORMANOVÁ komentuje šampionát pro LN dvojnásobná mistryně světa
