Dvacet let starý výrok Francise Fukuyamy o definitivním vítězství liberální demokracie se vydává za příklad hlubokého omylu. Není tomu tak. Fukuyama po pádu berlínské zdi netvrdil, že liberální demokracie ovládne celý svět, ale že vůči ní není alternativa. Že i diktátoři se obléknou do masek liberální demokracie a od jejích pravidel odvodí svou legitimitu. A kdo tomu nevěří, ať se podívá do Barmy, na rozsudek nad Do Aun Schan Su Ťij.
Včerejší soudní proces dává zapomenout na gottwaldovské frašky. Žádné zpaměti naučené výpovědi, prefabrikované rozsudky, sebeobviňování ve stylu Milady Horákové. Kdepak. „Nezávislá“ justice vynese verdikt - a pak vejde ministr vnitra s tím, že místo tří let nucených prací stačí rok a půl domácího vězení. Proč to vše? Proč junta tu ženu prostě nezastřelí? Protože chce jen tolik, aby svou účastí nerušila při volbách v roce 2010. Protože právě ty volby jí mají dodat legitimitu.
Tak funguje liberální demokracie a my s tím nehneme. Nicolas Sarkozy vyzývá EU, aby proti juntě přijala sankce v oblasti vývozu dřeva a rubínů. Cítíte směšnost toho požadavku vůči režimu, který se opírá o neliberální, úspěšnou a miliardovou Čínu?
Čtěte „Su Ťij...“ na straně 7
