Barma zoufale potřebuje jakoukoliv pozornost médií, protože tamní vojenský režim patří k nejrepresivnějším na světě.
Ani taková „akční pohádka“, jakou je film Rambo: Do pekla a zpět, o brutalitě barmské junty nemusela přehánět. Začíná ostatně nijak nepřikrášlenými dokumentárními záběry na nafouknuté mrtvoly kolem cest a agresivní potlačování protestů. Zatím naposledy o sobě utlačovaní Barmánci dali vědět v září roku 2007, kdy vyšli za mohutné podpory buddhistických mnichů do ulic Rangúnu.
Vláda odpověděla masivními represemi. Na místě byl i mladý barmský reportér Joshua, který se jako malý chlapec stal svědkem jiného brutálního zásahu barmské junty proti demonstrantům, během něhož byly zabity více než tři tisíce lidí. Od té doby bojuje za demokracii. S kolegy z exilové televize Democratic Voice of Burma průběh demonstrací detailně zachytil na malé skryté videokamery a mobilní telefony. Záběry se objevily ve zpravodajství všech významných světových médií a byly jednou z mála možností, jak se svět mohl o skutečné situaci v Barmě dozvědět. Film, který je z nich poskládaný, samozřejmě nevyniká formální kvalitou, jeho výpovědní hodnota je však nedocenitelná. Svědčí o tom i nominace na Oscara. U nás snímek běžel už v rámci festivalu Jeden svět, teď ho uvádí Česká televize.
Anders Ostergaard – Barmský videožurnál, ČT 2, 3. 3. ve 22.30 a 5. 3. v 0.05
