Bárta své kolegy neuplácel, změnil soudce Šott verdikt

Předseda senátu Jan Šott odůvodnil zprošťující rozsudek u Bárty tím, že jeho činy uvedené v obžalobě nejsou trestným činem. U Škárky pak prý nebylo prokázáno, že se skutek, pro který je stíhán, stal. Podle obžaloby dal Bárta tehdejším stranickým kolegům, poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí, 170 000 a 500 000 korun za to, aby k němu byli loajální.

Spolupráce s Věcmi veřejnými
"Z čistě lidského hlediska každému přeji, když ho soud zbaví obvinění. Politicky to nemá žádné konsekvence," reagoval na rozhodnutí soudu předseda vlády a ODS Petr Nečas. Vládní spolupráci s Věcmi veřejnými si prý ale neumí představit.

Obvodní soud rozsudkem z dubna 2012 původně vyměřil Bártovi osmnáctiměsíční podmínku za podplácení, Škárku potrestal za podvod třemi lety vězení a desetiletým zákazem činnosti poslance. Městský soud v Praze ale v polovině listopadu verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Podle odvolacího soudu, jehož názorem byl ve středu soud vázán, se totiž Bárta ani Škárka trestného činu nedopustili.

Nulový prostor k posouzení věci
"Je nepochybné, že jakkoli byla věc vrácena zdejšímu soudu k novému rozhodnutí, ve skutečnosti máme naprosto nulový prostor k vlastnímu posouzení věci, a je nám odvolacím soudem uloženo, abychom formálně jako své vlastní rozhodnutí vyhlásili rozhodnutí učiněné ve skutečnosti odvolacím soudem. (...) Z předchozího rozsudku zdejšího soudu je zcela zřejmé, že se s právními názory odvolacího soudu neztotožňujeme, jsme však dle zákona povinni je respektovat," uvedl soudce Šott při odůvodnění rozsudku.

Státní zástupkyně Hana Vrbová novinářům řekla, že stejně jako Šott nesouhlasí se skutkovými ani právními závěry odvolacího městského soudu. "Neustále trvám na podané obžalobě, a to v plném rozsahu," zdůraznila.

Případ tak bude znovu rozhodovat pražský městský soud, přičemž je pravděpodobné, že setrvá u svého původního názoru o nevině obou poslanců. Pravomocný osvobozující rozsudek by potom mohl dovoláním napadnout nejvyšší státní zástupce, a to u Nejvyššího soudu.

Bárta, který kvůli kauze rezignoval na post ministra dopravy, se u soudu už dříve hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil. Škárka se ve středu k nepravomocnému verdiktu nejprve vyjadřovat nechtěl. Později ovšem zaslal vyjádření, v němž označil zproštění "korupčníka Bárty" za jasné pochybení policie a soudu. "Zvažuji podání žaloby na soudce Jana Šotta, protože celý proces nezvládl, a doufám, že to bylo pouze jeho neschopností, nikoli obálkou s iniciálami J.Š.," napsal.

Šott ve středu v soudní síni ostře zkritizoval říjnové rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého nesměl být Bárta dále souzen za nabídku půjčky spolustraníkům, ale jen za samotné předání peněz, protože nabídka se odehrála na půdě Poslanecké sněmovny. Šott uvedl, že poslanecká imunita dosud nebyla vykládána takto široce a že takový výklad Ústavy je "danajským darem, který justice předává zákonodárné moci".

Rozhodnutí Nejvyššího soudu podle něj fakticky znamená, že korupční jednání, jehož se poslanci a senátoři v orgánech Poslanecké sněmovny a Senátu dopustí v souvislosti s výkonem svého mandátu, není postižitelné trestním právem. "Trestní právo se zastavilo před branou politiky a korupční jednání, které je na jakékoliv jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným," řekl.

Soudce navíc stejně jako při vynesení původního rozsudku upozornil, že orgány činné v trestním řízení by se měly zabývat případnou trestní odpovědností Škárky a Kočí za křivé obvinění Bárty a za vylákání jeho hotovosti pod falešnou záminkou. Škárka se podle soudce mohl dopustit křivého obvinění také vůči dalšímu poslanci Michalu Babákovi (VV), který v kauze vystupoval jako svědek.