Největším překvapením této vlády je zatím ministr dopravy Vít Bárta. Tvrdý manažer, který zná pár triků, jimiž se dojí peníze z veřejných zakázek. Za nečekaně dobrou Bártovu volbu lze brát i jmenování Jiřího Švorce novým šéfem Ředitelství silnic a dálnic. V devadesátých letech to byl jeden z nejsledovanějších manažerských přestupů: Švorc, který z ničeho vystavěl celou síť benzinek Aral, náhle přešel ke konkurenci a úspěch zopakoval se značkou OMV. Prostě tvrdší chlapík, který ví, jak to ve větším byznysu chodí. Tak jako v NERV mají být do značné míry ekonomičtí vizionáři a teoretici, na ředitelství dálnic patří střelci, kteří znají byznys zevnitř.
Ale raději si pana Bártu nepřechvalme. Jeho poslední nápad - výše pokut dle ceny auta či daňového přiznání - dobrý není ani trochu.
Přiznejme Bártově motivaci legitimitu: Sankce se musí viníka dotknout, jinak je neúčinná. Chápeme, že pro pana Bártu a spoustu dalších je pokuta v řádu tisícikorun zanedbatelná. Ale přesto jde o návrh líbivý, nepromyšlený a nakonec špatný.
Proč líbivý? Protože naposledy tady proti mladým hochům, kteří se prohánějí v silných autech, protestovali rozhněvaní Důchodci za životní jistoty. Líbivost není sama o sobě špatná, jenže ten návrh je navíc i nepromyšlený. Není vůbec jasné, dle jakých kritérií by policie určovala výši sankce. Naopak, velmi by se zvýšil korupční prostor.
Úplně obyčejný případ: snad každá čerpací stanice si umí dohledat majitele auta, které odjelo bez placení. Jak? - „Máme své zdroje.“ Existují dokonce i případy, kdy vám na mobilní telefon volá kdosi, kdo si jen zjistil vaši RZ (dříve SPZ). Jak je to možné? - „Máme své zdroje.“ S informacemi v policejních registrech se evidentně kšeftuje ve velkém. Není proto vůbec žádný důvod, aby korupcí prolezlá dopravní policie dostala ještě nějakou další databázi k zpeněžení.
Ten nejzásadnější argument proti pokutám se ale jmenuje bodový systém. Ten byl zavedený mimo jiné právě proto, aby znemožnil „vykoupení se“ z postihu. Není náhoda, že země, které zavedly pokuty dle majetku, nemají bodový systém - a naopak.
A že bodový systém nefunguje spolehlivě, že z něj někteří bohatí a vlivní vyklouznou? Tím hůř! Jednak by z odstupňovaných pokut vyklouzli stejně. Jednak se tu objevuje stará špatná tradice: když nedokážeme normu vymáhat, vymyslíme ještě tvrdší a přísnější.
Před týdnem jsem na tomto místě hájil v otázce počtu zastupitelských úřadů heslo „méně je někdy více“. Mimo jiné jsem zpochybnil význam ambasády v konžském Brazzaville. Jenže tam již několik let není. Spor se vedl o velvyslanectví v konžské Kinshase. Pokorně přiznávám: nešlo o překlep. Prostě si ta dvě Konga (malé a velké, pravobřežní a levobřežní) pletu. Slibuji veřejně, že se Kongům napříště vyhnu - zvláště když zastupitelský úřad už nebude ani na jednom břehu řeky.
Pondělí JAZYKOVÁ Úterý CHLÍVEČEK Středa ARCHIV
ORDINACE Ondřeje Tučka Petra Kamberského Petra Zídka
Čtvrtek POLITICKÝ DIÁŘ Pátek STŘELNICE Sobota ZKRATY A VÝBOJE
Petra Koláře komentátorů LN Ondřeje Štindla
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ, redaktor LN
