„Brno představilo prototyp prvního basketbalového hřiště se štěrkovou hrací plochou. Ubude nudného driblování a zmateného pobíhání po hřišti a přibude střelby,“ píše v ironickém příspěvku uživatel, který fotku z plácku v brněnské části Medlánky zveřejnil.
Konec vysokých mužů v basketbale? Hra se proměnila, míříme ke hře ‚bez pozic‘ |
„Doby, kdy se míč nepříjemně odrazil a odběhl pod rychle jedoucí auto, jsou dávno pryč. Nyní hezky žuchne do ďolíku a nikomu se nic nestane,“ stojí v dalším jízlivém komentáři. Jenže realita je poněkud odlišná, než ji na první pohled vykresluje fotografie zachycující neúplné okolí medláneckého rybníka.
Politici a úředníci ze severního okraje jihomoravské metropole se neřadí mezi basketbalové průkopníky, kteří by usilovali o přesun tohoto sportu z palubovek na nepevný povrch. Jak tedy k tomuto kurióznímu obrazu došlo?
Na místě, kde byl snímek pořízen, stálo ještě do Vánoc basketbalové hřiště s prašným povrchem. Koncem roku jej však nahradila plocha s posilovacími stroji pro takzvaný street workout, tedy venkovní cvičení s vlastní vahou těla. To si mnohdy žádá měkčí dopad, a tak byl původní povrch vyměněn za drobné kamínky.
Basketbalový koš posléze zůstal na hřišti nedopatřením. „Firma, která projekt dělala, měla koš sundat se speciální technikou, jenže ta nedorazila. Kvůli tomu tam koš zůstal s tím, že budou práce dokončeny zjara,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Ladislav Vaštík, vedoucí úseku údržby a péče o veřejné prostranství v Medlánkách.
Výsměšná diskuze na sociálních sítích nicméně – alespoň částečnou – demontáž uspíšila. Vaštíka totiž dle jeho slov rozčílila natolik, že ve středu nechal odmontovat desku koše. Aby prý lidé věděli, že se něco děje.
„Zůstala jen konstrukce. K ní se prozatím přidá nápis, že lézt na ni je na vlastní riziko,“ doplnil úředník. Řada místních si přitom vybudovaný areál, jehož součástí jsou také například lezecké sestavy nebo dětské a fotbalové hřiště, pochvaluje.
Městská část Brno-Medlánky se rozkládá na ploše 3,5 kilometrů čtverečních. Původně samostatná obec byla k druhému největšímu tuzemskému městu připojena v roce 1919. Žije v ní necelých šest tisíc obyvatel.