Dodatečně se kaji z neznalosti a jako zamilovaný septimán si vštěpuji do paměti jména dravé včelky Hany Horákové, střelkyně Evy Vítečkové a dalších, přičemž mě nejvíc zaujala evidentní šoumenka Veronika Bortelová („jen“ 169 centimetrů, ale ďáblík, s těmi sponkami ve vlasech a tetováním na zádech), v celku všech těch úžasných dam a slečen pod vedením sympaťáka trenéra Lubora Blažka. Když uvážíte, že za spoustu dřiny dostanou jen 200 000 na hlavu, a připomenete si, že pouze za moderování úvodního ceremoniálu neblaze proslulého loňského tunelářského MS v lyžování v Liberci tomu kašparovi L. M. dali lumpové kolem Neumannové půl melounu, pak hodně věcí v našem sportu páchne.
Možná má opatrnost k basketbalu pramení z jednoho dosti trapného zážitku z novinářských začátků. Získal jsem tip, že na jihočeském venkově žije na penzi bývalá členka našeho reprezentačního týmu basketbalistek, který byl druhý na mistrovství Evropy v Itálii v roce 1938, a coby mladý blb se tedy vydal do vesničky u Borovan. Léto sálalo s volume doprava, obilí žhnulo víc než na obrazech van Gogha a já měl po hodinové cestě pěšky od nádraží žízeň jak Bolek Polívka po premiéře. V chaloupce mě přivítala čilá sedmdesátnice a jala se vyprávět. „My jsme byly dobrá parta. Na pivotu Máňa Tomášová, křídla Květa Votánková a Lída Korandová, rozehrávačka Hanka Vochozková, už ani nevím, jak se všechny holky jmenovaly. Přes Francouzky jsme se dostaly raz dva, ale pak se nás něco natrápily Polky. I když jsme ve finále nestačily na Italky, pan prezident Beneš poslal děkovnej telegram!“ To jsem si ani nezapsal, to by Jihočeská pravda stejně neotiskla. Přišlo mi ovšem divné, že pamětnice nevytáhla album s fotografiemi. A tu stříbrnou medaili prý ztratila při stěhování. S plným notesem jsem vyrazil po polích zpátky na vlak. V redakci mi starší kolegové jemně sdělili, že naše basketbalové reprezentantky nikdy na žádném takovém mistrovství Evropy nehrály. A já dodnes nevím, šlo o bláznivou stařenu, nebo o přelud z horka?
Ještě že na to nedělní stříbro mám plno svědků.
POSLEDNÍ SLOVO
