OSLO/PRAHA Jako by z něj zapšklá zamračená obloha nad Holmenkollenem vysála potřebnou energii a sílu.
Lukáš Bauer se na své milované trati 15 kilometrů klasicky včera rval sám se sebou a svojí zničující únavou. Jeho projevu chyběla z jakýchsi zatím nevysvětlitelných důvodů obvyklá jiskra a lehkost, ruce i nohy moc chtěly, ale marně hledaly živou vodu a tradiční vitalitu.
Ve svém úvodním představení na světovém šampionátu v Oslu dojel nejlepší český lyžař sice na slušném sedmém místě, avšak s bolestí ve své zklamané duši.
Jeho medailový sen se totiž nenaplnil. Za nečekaným vítězem Finem Heikkinenem zaostal téměř o minutu, ke stupňům vítězů mu pak scházelo 23 vteřin.
„Do cíle jsem dojížděl s únavou, zklamáním, zklamáním a zklamáním,“ opakoval s povzdechem smutný Bauer poté, co za cílem podivného závodu popadl dech.
Připustil zároveň, že zvláštní pocit vnímal již od prvních stovek metrů. „Na prvním kilometru jsem dostal informaci, že na první místo ztrácím čtyři vteřiny. Říkal jsem si, že asi pospíchám až moc a utrhávám sníh. Tak jsem se pak trochu zklidnil,“ vracel se k úvodním minutám včerejšího dějství.
Na prvním mezičasu na 2,2 km mu patřila třetí příčka, ještě v polovině trati ztrácel ze čtvrté příčky na bronz dvě vteřinky. Pak se ale začal zvolna propadat níž.
„Dlouho jsem měl pocit, že jedu s rezervou, ale jestli budu skutečně schopný zrychlit, jsem zároveň netušil. Registroval jsem takový pocit zadrženosti...“
Ve druhé polovině trati Bauerovi ale už síly z těla mizely poměrně rychle. „Najednou jsem nebyl schopen reagovat na vývoj závodu...,“ pokračoval rozpačitě. „Poslední kolo mi pak přineslo strašný trápení. Byl jsem tak unavený, že jsem si myslel, že se na ty kopce snad ani nevydrápu.“
Trenér Miroslav Petrásek připustil, že jeho svěřenec do Norska nepřijel v optimální formě. „Lukáš jel přesto dlouho o medaili, pak mu ale došlo...,“ pokrčil rameny. „Sedmé místo je pěkné, ale chtěli jsme výš. Faktem ale je, že Lukáš nejezdí optimálně. Ještě je tu ale štafeta a padesátka...“ Víra v maratonský úspěch Při debatě na téma další medailové šance se Bauer přiklání spíše k naději v maratonu. Štafetu vidím tak na 20 procent, padesátku na 80,“ nastínil, že optimismus z jeho nitra ani po včerejšku nevyprchal.
Bauerův servisman Vít Fousek se tvářil po závodě spokojeně: „Lukáš bojoval, závodil, jel na plné pecky. Předvedl nejvíc, na co měl. Ale byli tady rychlejší...“ Lyže měl ale prý připravené dobře. „Zvolili jsme perfektně vosk i prášky,“ chválil práci celého servisního týmu. „Co ale předvedli s mazáním třeba Švédové... Takhle promazat jsem neviděl ani na dětských závodech. To odpřísáhnu!“
Z českých lyžařů se na trati objevil už jen Martin Jakš, pro něhož 18. místo znamenalo po nevýrazném vstupu do šampionátu povzbuzení: „Teď jen doufám, že štafeta se povede ještě lépe.“
Pro první titul v životě si dojel Fin Matti Heikkinen, jenž se dosud v závodech Světového poháru postavil na stupně vítězů pouze dvakrát. Předloni mimochodem na MS v Liberci skončil na klasické patnáctce třetí za Bauerem...
V úterý si brilantně rozvrhl síly a tandemu domácích pronásledovatelů Rönningovi a Sundbymu nedal šanci. „Pro lyžování je dobře, že zase nevyhrál Nor,“ vykřikoval zvesela kolem sebe. „Když jsem slyšel, jak stadion burácí a žene domácí, tak jsem se ještě víc vyhecoval.“
***
15 km klasicky 1. Heikkinen (Fin.) 38:14,7 2. Rönning -13,3 3. Sundby (oba Nor.) -31,9 4. Volžencev (Rus.) -36,6 5. Jauhojärvi (Fin.) -44,2 6. Manificat (Fr.) -48,8 7. BAUER -55,0 8. Nousiainen (Fin.) -56,3 9. Angerer (Něm.) -1:10,1 10. Vylegžanin (Rus.) -1:11,0 18. JAKŠ -1:40,3 Dnešní program MS 11.00 severská kombinace - skoky velký můstek (Churavý, Slavík, Dvořák, Vodseďálek) 12.15 sprint dvojic muži i ženy - kvalifikace (Kožíšek, Novák -Nývltová, Janečková) 14.15 sprint dvojic - finále 16.00 severská kombinace - běh na 10 km 18.00 skoky velký můstek muži - kvalifikace
